My Rebel Love [ Harry Styles FF ]

2. I Don't Care

„Hej El! Neuvěříš, kdo včera přišel na náš fotbalový trénink.“ Ozval se za mnou Mark, zrovna když jsem zamykala auto.

„Nevím. Hm.. Že by Santa Claus?“ Usmála jsem se nevinně a strčila klíče do tašky.

„Ha ha. Vtipné. Ten novej! Harry Styles.“ Zasmál se a společně jsme vyšli vstříc tomu blázinci.

„Aha. A to by mě mělo zajímat z jakého důvodu?“

„No vlastně jsou to dva důvody. První: Včera ses na něj dívala tím svým pohledem *Teď jsi můj* a druhý: Na fotbal bude určitě úplně levej. O ten zážitek se s němým musím podělit.“ Smál se a úsměv mu na rtech hrál, i když už jsme došly ke skříňkám.

„Markusi, mám pro tebe novinku. Už ti někdo řekl, jaký jsi retard?“ Usmála jsem se a prudce jsem otevřela svou skříňku, až jsem ho málem trefila.

„Elisabeth! Ty tupče!“ Smál se a se smíchem mě opustil.

„Ehm.“ Odkašlal si někdo za mými zády. Otočila jsem se a očima se hned zadívala do dvou smaragdů stojících necelý metr ode mě.

„Promiň, ale mohla bys mi ukázat, kde je chemická posluchárna?“ Stydlivě se usmál a tváře mu trochu zčervenaly. Pousmála jsem se nad tím a otočila se zpět k mojí skříňce.

 „Ty se nebojíš po tom, co Swan pronesl svou řeč o tom, jak na tebe máme být hodní?“ Zasmála jsem se a vytáhla učebnici z chemie a angličtiny.

„Nemyslím si, že jsi taková holka.“ Podrbal se nervózně na zátylku.

„Jak myslíš to: Taková holka?“ Jeho odpověď mě vážně zajímá. Znervozněl ještě víc, když jsem přivřela oči a nasadila naštvaný pohled.

„Ne.ne. nemyslel jsem to tak. Já jen, že nevypadáš jako někdo.. Sakra.. Někdo kdo..“

„Kdo co? Myslíš, že když se holka chová mile, je to hned nějaká blbka, která ti skočí na tvůj roztomilý úsměv a ty si ji jednoduše omotáš kolem prstů? Kurva vypadal jsi chytře.“ Žduchla jsem do něj a  rozešla jsem se směrem právě do posluchárny. Co si kurva myslí, že je?

V posluchárně jsem si našla své místo u stěny a čekala, než se profesor uráčí přijít do učebny a začne vykládat blbosti o kvantových číslech. Se zvoněním se do třídy přiřítil Harry a zadýchaně hledal volné místo k sezení. Na tváři se mu objevil ustaraný obličej, když zjistil, že jediné volné místo je vedle mě. Pomalými kroky se došoural až k mé lavici.

„Ehm.. Můžu si sem sednout?“ Pousmál se a nervózně se podrbal na zátylku. Prohlédla jsem si ho od hlavy až k patě.

„Co jiného mi zbývá.“ Sundala jsem svou tašku z židle, aby se na ni mohl Harold posadit.

„Víš já jsem..“

„Mlč prosím.“ Přerušila jsem ho a opisovala zápis, který byl promítnutý na plátně.

„Elis já se jen..“

„Mě to nezajímá Harry.“ Přerušila jsem ho znovu. Zbytek hodiny už nepromluvil. Naštěstí.

Se zvoněním jsem se prudce zvedla a vyšla ze třídy jako první.

Poslední hodinu jsme měli angličtinu. Konečně nějaká hodina, kde bude i Lottie a Markus. Když jsem přišla, už seděli na svých místech a drželi místo i pro mě.

„Příjdeš se teda podívat na ten trénink?“ Zeptal se Markus s jiskřičkami naděje v očích. Když něco chtěl, vždycky to dostal. Stačilo nahodit ten nevinný pohled pětiletého kluka a už to bylo.

„No dobře… Ale za odměnu semnou v pátek půjdete do klubu. Oba.“ Vítězně jsem se usmála i přes to, že kluby měli stejně rádi jako já. Ale jistota je jistota.

Zazvonilo a všichni studenti se vyhrnuli ze svých tříd spěchajíc domů. Já jsem se ale šourala jak debil k fotbalovému hřišti, aby se podívala na bandu nadržených prasat, jak na sebe pokřikujou a hádají se, kdo je lepší. Prostě se snaží udělat dojem, když je poblíž nějaká holka. Normálně by mi to nevadilo. Vlastně ráda chodím na jejich tréningy. Všichni ti kluci mají vypracovaná těla, a když je jim vedlo, sundávají si ochotně trička. Dneska jsem ale neměla vůbec náladu a nejradši bych se doma válela na v posteli a poslouchala písničky.

Flashback:

„Ahoj krásko, co ty tady sama?“ Přisedl si ke mně nějaký super sexy kluk a sjížděl mě pohledem.

„Co myslíš, že tady dělám? Roztleskávačky určitě neočumuju.“ Usmála jsem se na něj a dál pozorovala namakané kluky ze starších ročníku, jak si přihrávají balón a na sobě mají pouze volné kraťasy a kopačky.

„Když jsi tady ty, nějak mě na ně přešla chuť.“ Mrkl na mě, přičemž si olízl spodní ret.

„Co bys řekla tomu, sejít se po zápase u mě doma?“ Zašeptal svůdně po tom, co se naklonil k mému uchu a dal si záležet na tom, aby mě vyvedl z míry. Na tenhle typ kluků jsem už ale byla zvyklá, takže  jeho menší představení vůbec nefungovalo.

Přehodila jsem si vlasy přes jedno rameno, naklonila hlavu na stranu a koutkem oka se na něj podívala. Když jsem se ujistila, že mě pozoruje, kousla jsem se do spodního rtu a rukou si ho za krk přitáhla blíž. Když byly naše tváře jen asi pět centimetrů od sebe, vydechla jsem všechen vzduch ze svých plic.

„Myslím, že nevydržím čekat.“ Pousmál se a spojil naše rty v celkem žhavém polibku. Jeho ruce putovaly po mém těle. Až když jsme se kvůli nedostatku kyslíku museli odtrhnout, jeho oči se vpily do těch mých.

„Jsem Markus.“

„Elis.“

End of Flashback.

„Hej El! Posloucháš mě vůbec?“ Vytrhlna mě ze vzpomínání Lott a překvapeně zamrkala.

„No.. Teď už jo.“ Zářivě jsem se usmála a podívala se co se právě děje na trávníku. Kluci už hráli a míč měl zrovna Markus. Sám přeběhl celé hřiště a dal gól.

„Ptala jsem se, do kterého klubu chceš v ten pátek jít.“

„Mě je to jedno. Hlavně když tam bude hodně pěkných kluků“ Mrkla jsem na ní a obě jsme se zasmály. 

*Hah :D nový díl :D V odkazech máte Markuse :D užijte si ho ve zdraví :D Katie se loučí :D pápá*