Básničky jedné holčiny

Šakal a šelma

Rolničky v dálce zní
A cukroví na stole
Ovšem liščinu tvář smutek halí,
Komu patří tenhle cit, Čí vina to je?

Kdy ji z náručí pustí šakal?
Lhář, podvodník a žhář
On ji k sobě tak rád láká
A pak zradou políbí zas a zas

A ať dosvědčí to měsíce zář,
Že já jsem nebyla ten lhář.

Ať radostí blázní
Nebo vzteky lehne popelem
Ona nesmí, nesmí, nesmí...
Liška uslzenou tvář otírá.
Ona nesmí být tvá.
——————————-