19

449 15 1
                                    

Hermioně se velmi stýskalo a když jí přišla sova s řádky od Severuse byla štěstím bez sebe. Harry zrovna dvakrát nejásal jelikož pro něj to byl zrádce. " Hermiono nechápu jak s ním můžeš být po tom co provedl " Odfrkl si Harry

Hermiona na něj vzhlédla od knihy kam si schovala dopis " Harry já ho miluju a nestrkej do toho nos když o tom nevíš vůbec nic " Odsekla mu Hermiona

"Jistě.... Copak si nepamatuješ jak tě nechal? Já si to pamatuji moc dobře "
Hermiona se z křesla zvedla " On se mi omluvil a-a-a navíc myslel to dobře. Navíc do toho ti není lautr nic" Křikla mu do obličeje a vzala si tužku, papír a knihu a odešla ven ze stanu.

Hermiona  si sedla pod strom tam si dala papír na knihu a začala psát Severusovi dopis.

Milý Severusi nálada a atmosféra zde čím dál tím víc houstne. Máme již jeden viteál a tím je Zmijozelův medailonek . Problém je že ho nemáme jak ani čím zničit. Ron utrpěl odštěp tudíž nemůžeme nikam jinam takže máme menší zdržení. Já s Harrym jsme v pořádku. Moc tě miluju a moc mi chybíš.

Tvá milovaná Hermiona Grangerová

Vzala si sovu sovu a dopis jí dala a řekla jí kam sním. Doufala že smrtijedi nechytí a nedostane se k Voldemortovi.

Hermiona tu ještě nějakou dobu pobila a zvedla se. Najednou slyšela dva hlasy ovšem ty hlasy nepatřili Harrymu ani Ronovi. Byli to lapkové. Hermiona šla blíž k hranici ochran. Jeden z lapků šel blíž k Hermioně ovšem nebylo možné aby jí viděl jelikož  byla za ochranami stanu. " Cítíš to? " Zeptal se lapek toho druhého. " Ne? " Odpověděl ten druhý a Hermiona trochu odstoupila " Zvláštní cítil jsem zde panský parfém " Zamyslel se lapek " To se ti zdá určitě tu byla nějaká ženská a tohle je jen ještě po ní pach " Mávl nad tím rukou druhý lapek a přemístili se a Hermiona šla zpět do stanu.

Snamione togetherKde žijí příběhy. Začni objevovat