Ona a vlk

Kapitola 1.

,,Lilli, vstávej!" nevnímám volání mého staršího bratra Caleba a otáčím se na posteli zády k oknu. Znovu usínám a bratra nevnímám.

,,Lillianno Kristen Johnsonová, okamžitě vstaň, snídaně je na stole a nezapomeň, že máš dnes školu!" zakřičela máma před dveřmi do mého pokoje. Zakroutila jsem očima a vylezla z postele, udělala ranní hygienu, nahodila na sebe černobílou kostkovanou košili a černé kalhoty, z černých vlasů jsem vytvořila ledabyle drdol a vyšla z pokoje.

,,No konečně jsi vstala, tady máš svačinu, Caleb tě čeká v autě. A večer nečekejte, mám pracovní schůzku." Vychrlí na mě mamka tak rychle, že zachytím jen půlku věcí a společně vybíháme k autům. Už zase jsem zaspala.

Cesta do školy uběhla poměrně rychle. S Calebem jsme se na školním parkovišti rozloučili a každý se vydal směrem ke své učebně. První hodinu jsem měla dějepis.

,,Ale ale, Johnsonová dneska přišla v čas do školy?" Ozval se pisklavý hlas za mými zády. Nemohl to byt nikdo jiný než Amanda, naše školní královna. ,,Co chceš Amando? Dej mi pokoj," řekla jsem nevrle, nemám jí ráda, stejně jako všichni. ,,Dneska přijde nový kluk do školy, ne aby jsi mi to pokazila!" řekla naštvaným tónem a prstem se mi zaryla do hrudi. Zakroutila jsem očima a odpověděla,"neboj, o mě stejně nikdo nestojí, díky tobě. A příště na mě laskavě nesahej." Amanda byla sice naštvaná, ale nakonec s úšklebkem odešla ke své partě. Ve třídě jsem si sedla do lavice a připravila na hodinu. Pak už jsem jen čekala než přijde ten nejnudnější učitel na škole.

,,Třído, dnes k nám nastoupil nový žák, jmenuje se Ethan Thierry. Ethane posaď se někam a začneme s výukou." Bohužel jedno z mála volných míst bylo vedle mě, nikdo totiž nechtěl sedět se zpoceným tlustým Jerrym, nosním šťouralem Tomem a Wendy, bývalou členkou školních královen. ,,Můžu si sednout?" zeptal se mě ten nový,byl poměrně vysoký, tmavě hnědé vlasy a zelené oči, jeho úsměvu jsem moc nevěřila ale bylo by mi ho líto kdyby si sedl k těm třem. Otočila jsem se od okna a přikývla, přijde mi to,  jako moc velké klišé. Pak už jsem si všímala jen učitele. 

Probralo mě zvonění, Ethan už v lavici neseděl a ostatní si balili věci do batohů a i já jsem tak učinila a vydala se na další hodinu

Po vyučování jsem si zašla na oběd dala jsem si salát s lososem, když jsem si sedla ke stolu všimla jsem si, že ke mně míří ten nový kluk. ,,Máš tu volno?" zeptal se. ,, Mám, ale radši si sedni jinam, nebo na mě školní královna zase někoho pošle, že jí zase kazím příležitost." řekla jsem s nechutí v hlase a pokračovala v jídle. ,,Nějaká školní královna mě nezajímá, Lilli." řekl a usmál se. ,,Koukám že už si o Johnsonový slyšel, kdopak ti o mě co povídal? Ráda se dozvím novinky." moje nálada začínala klesat k bodu mrazu a byla jsem netrpělivá, protože Caleb měl už deset minut zpoždění. K mému potěšení jsem se o sobě nic nového nedozvěděla, takže si Amanda asi dala na chvíli klid. Povídali jsme si asi ještě dvacet minut a pak přišel bratr. ,,Promiň Lilli, chvíli jsem se zdržel," řekl omluvně a přisedl si ke mně a Ethanovi. ,,Tohle je Ethan, dnes nastoupil k nám do školy. Ethane, tohle je můj starší bratr Caleb."kluci se seznámili a a já s Calebem jsme jeli domů.

Odpoledne ubíhalo pomalu, byl konec léta a listí se začínalo zbarvovat na podzim. V pokoji jsem se převlékla do sportovního a vydala se ven běhat. Caleb nebyl doma tak jsem nechala vzkaz na lednici. Běžela jsem naší ulicí až k pěšince k lesu, poté jsem běžela ke starému dětskému hřišti. Dala jsem si rozcvičku. když jsem si protahovala záda uslyšela jsem za sebou praskání větviček, otočila jsem se za tím zvukem ale nic tam nebylo. Pokračovala jsem v protahování, když tam zase něco zapraskalo. "Je tam někdo?" zeptala jsem se a odpovědí mi bylo ticho. Nedalo mi to a šla jsem se tam podívat, překročila jsem nízký keř s a rozhlížela se, šla jsem ještě o pár kroků dál ale nebylo tam nic, úlevně jsem si oddechla a zpět na cestu. Někdo mě chytil, nemohla jsem křičet měla jsem ruku přes pusu, chtěla jsem se vytrhnou ale nešlo to. byly to dva vysocí muži odvlekli mě dál do lesa a přivázali ke stromu. "Já jsem ti říkala abys toho kluka nechala na pokoji, že je můj. Kdyby si mě tak poslechla." řekl naštvaně  známí hlas. Najedou se přede mnou objevila Amanda. Sundala mi šátek z pusy a znovu spustila, "Já jsem tě varovala Lillianno, měla jsi mě radši poslechnout." ,,Já jsem mu říkala ať si ke mně nesedá, byla to jeho volba, tak za to neviň mě," odpověděla jsem jí nepříjemně. ,,Víš Lillianno, mě to vůbec nezajímá, aspoň si užiju nějakou tu zábavu než tě pustím, aspoň budeš pro příště vědět že jsem to myslela vážně." Luskla prsty a ti muži mě odvázali, ale nepustili mě, chytli mě za ruce a a povalili obličejem k zemi, Amanda si na mě sedla a vyhrnula mi triko na zádech. ,,Podej mi to," rozkázala jednomu a ten jí podal nůž. A její dílo začalo, křičela jsem a vrtěla se, ale oni se nedali. Když skončila měla jsem na zádech vyřezané slovo Amanda, potom odešli.

 Nevím jak dlouho jsem tam ještě ležela, ale začalo se stmívat. Opatrně jsem se zvedla a krev nechala téct, aspoň to přes černé triko nebylo tolik vidět. Hrozně to bolelo. Domu jsem se dostala až za tmy, naštěstí tam nikdo nebyl, tak jsem rychle zaplula do koupelny a oblečení hodila do koše. Vlažnou vodou jsem ze sebe umyla špínu a zbytek krve. Nějak se mi to podařilo ošetřit a šla jsem spát.