• Sestřin pokoj •

171 8 3
                                    

Tak jsem byl doma sám ve dvě hodiny ráno, jelikož rodiče byli na každoročním firemním večírku, který se vždycky protáhl až pozdě do ranních hodin, a uklízel jsem dům, abych je překvapil tím, že příjdou domů a bude uklizeno, až se čistotou bude blýskat. Pracovali tvrdě, zasloužili si tenhle večer venku a já si to popravdě užíval, jak mi hrála hudba do sluchátek a já se jen ztrácel v myšlenkách.

Všechna světla byla rozsvícená, takže, i když byla noc, nebyl nikde žádný strašidelný kout, který by mě rozrušoval. - Tohle bude později podstatné.

Jak uklízím, přijde mi, že slyším vrzání dveří. Vypnu hudbu a, jak jsem si myslel, zase slyším vrzání. Vyjdu na chodbu a zjistím, že to jsou dveře do pokoje mé sestry, pootevřené a skřípající. Světla v jejím pokoji jsou zhasnuta, což mi okamžitě přišlo divné, protože jsem v jejím pokoji nebyl, jelikož nepotřeboval uklidit. Řekl jsem si, že tam bylo prostě celou dobu zhasnuto, nebo že jsem prostě zapomněl jejich zhasnutí.

Nebylo nijak větrno, ale nebylo nic neobvyklého, že se dveře někdy otvíraly a zavíraly samy od sebe. A tak jsem nonšalantně nahlas řekl:

"Hej, mohli by jste zavřít ty dveře? Celkem bych to ocenil."

A dveře se za skřípání začaly zavírat, z čehož mě zprvu zamrazilo v zádech, ale nakonec jsem to hodil za hlavu s tím, že jsem to prostě řekl ve chvíli, kdy se dveře začaly samy zavírat. A tak jsem dodal:

"Vlastně je v pohodě, když je necháte otevřený."

Znovu se začaly otevírat za toho nejpomalejšího křípotu. Začínalo mě to strašit, tak jsem se rozhodl jen projít kolem a ignorovat to, načež bych to prostě svedl na svou představivost. Nepřišlo mi vhodné si znovu zapínat hudbu během úklidu a to skřípání šlo pořád slyšel a pořád to byly dveře do sestřina pokoje. Začínalo mě to unavovat, protože už jsem si byl téměř naprosto jistý, že je to prostě jen vítr nebo tak, prošel jsem okolo a uviděl, že je otevřeno víc, než předtím, a že je uvnitř úplně černo. Nezdržoval jsem se nakouknutím dovnitř a prostě rovnou spatra řekl:

"Tak už ty dveře konečně zavřete. Dík, duchové."

PRÁSK.

Málem jsem kurva vyskočil ze své vlastní kůže a okamžitě se otočil vidíc dveře do pokoje své sestry kompletně zavřené. Moje oči byly doširoka otevřené a srdce bušilo jako o závod. Všechno bylo tak tiché a klidné, že mi dělalo problém uvěřit vlastnímu zděšení. Co mě vyděsilo nejvíc je fakt, že sestřin pokoj má ten druh dveří, u kterých se musí otočit klika, aby se zavřely, jinak se ten malý kovový kousek, který dveře drží zavřené, odrazí od rámu, leda s nimi prásknete tak silně, že překonáte odpor té pružinky v klice.

A druhá věc, která mě absolutně vystrašila z podoby a donutila mě jít do svého pokoje a počkat tam, až se rodiče vrátí, bylo to, že pod okrajem dveří šlo vidět, že je v té místnosti rozsvícené světlo.

@RollerKirbyDerby

Reddit: STRAŠIDELNÉ PříběhyKde žijí příběhy. Začni objevovat