• Řidič kamionu •

89 6 0
                                    

Na cestě ze Sydney do Melbourne jsem si udělal pauzu na jednom odpočívadle pro kamiony. Poblíž nebyly žádné pouliční lampy, žádné jiné kamiony nebo osobní auta. Byla tam naprostá tma.

Vypnul jsem svoje světla i motor, zatáhl jsem záclony, zamkl kamion z obou stran, zalezl do postele, nastavil si budíka a telefon si položil do přihrádky nad postelí. Převaloval jsem se z jednoho boku na druhý asi pět až deset minut. Nemohl jsem usnout kvůli vysokým letním teplotám - třicet stupňů i v noci - a tak jsem jen koukal nahoru do stropu a v hlavě si plánoval průběh zítřka, když v tom se dveře na straně spolujezdce zlehka pootevřely a světlo v kabině se rozsvítilo.

Teď, aby bylo jasno, můj kamion je vcelku nový model a je ve velmi dobré kondici, takže je téměř němožné, aby byly dveře nebo cokoliv jiného jakkoliv poškozené. Tak jsem tam jen seděl po dobu, která se mi zdála jako věčnost a čekal, až někdo vyleze nahoru do kabiny a uvidí mě sedět na posteli s kovovou tyčí v rukách, kterou používáme k přitahování popruhů.

Nikdo se neukázal a dokonce nebyl slyšet ani jediný zvuk. Bylo ticho. Až děsivě ticho. Popadl jsem tedy svoji baterku, vylezl ven a kamion obešel. Nikde nebyly žádné další kamiony, ani jiná auta. Byl jsem tam jen já a můj plně naložený B-double. A tak jsem se nakonec, po dalších pěti až deseti minutách dumání, zamkl zpátky do kabiny a šel znovu spát.

Následujícího dne jsem se ráno vzbudil, zazíval si, dal se dohromady i spolu se svou postelí. Pak jsem roztáhl závěsy a zjistil, že hned vedle odpočívadla, kde jsem zastavil, je zkurvenej hřbitov. Hlad i lenost mě v sekundě opustily, popadl jsem klíčky, vykašlal se na obouvání bot nebo oblékání kalhot, nastartoval motor a vypadl odtamtud jak rychle to jen šlo.

@xr8turbo

Reddit: STRAŠIDELNÉ PříběhyKde žijí příběhy. Začni objevovat