Máš plátno. Velké bílé plátno. Představ si, že bereš do ruky štětec, kterým kreslíš po bílém plátně. Je jasné, že se bílé plátno stalo barevným, ale tobě to nestačí. Proto přidáváš všechny barvy světa. Po bílém plátně není ani památky, a přesto víš, že tam někdy bylo.
A tak je to i s nevinností. Vždycky v tobě byla a navždy bude. Ačkoli ji někdo pošpinil, pošlapal nebo jednoduše zničil.
Vždycky budeš tím nevinným dítětem, stejně jako barevné plátno bílým plátnem.
ČTEŠ
Noční Rozjímání
De TodoRozhodla jsem se napsat knihu (nevím jak jinak to nazývat), ve které budu psát různé kapitoly tak, že je nazvu emocí či barvou a budu je popisovat tak, jak je cítím nebo vidím já. Doufám, že se vám to bude líbit.
