Nůž na stole leží,
Ruka se k němu blíží.
Chytají ho, už ho drží,
Za chvíli se kontakt se stolem zruší.
Nůž v ruce se blíží ke kůži,
Udělá ránu, to již tuší.
Pomalu se zakousává do ruky,
Už nebudou žádné tiky.
Krev z rány vytéká,
Po ruce se roztéká.
Bolest žádná, zatím.
Půjdu hlouběji, to už vím.
Krev vytéká,
Bolest už je veliká.
Pocit úlevy je na místě,
Chci víc! To vím jistě!
Řežu dál, víc a hlouběji,
Řežu ruku čím dýl, tím rychleji.
Ruka celá dořezaná,
Několikrát již poznamenaná.
Na řadě je teď noha,
Co to dělám?! Pro Boha!
Krev teče,
Teď už mi není do pláče... ☹️
ČTEŠ
Moje básničky
PoesíaJsou to moje básničky, když jsem ve stresu... No to poznáte při čtení... ☹️