Kde to jsem..?

38 6 4
                                    

,,Au!" zakňučela Windy a pomalu se postavila na všechny čtyři.

,,Kde to jsem?" přemýšlela nahlas.

Jak jsem se sem asi dostala?... zamyslela se nad svou vlastní otazkou, ale po chvíli si ji ihned zodpověděla. Oh ano... už si vzpomínám...

Vzpomínka

Windy kráčela za Viony a přemýšlela nad Amayou s Flame... doufala, že jsou v pořádku a že se jim nic nestalo.. Byla tak ponořená do svých myšlenek, že si nedávala pozor na cestu.. Najednou se ozvalo téměř neslyšné zapraskání a než se nadála už se řítila skrz lijány někam do neznáma...

Konec vzpomínky

Proč jen jsem nevolala o pomoc?Viony by mě určitě zaslechla... Ale teď už je určitě daleko.... určitě si ani nevšimla že jsem zmizela... teď už je pozdě volat o pomoc.. vyčítala si Windy.

,,Co jen si tady sama počnu?.. nevidím ani na krok..." stěžovala si a mhouřila oči aby rozpoznala alespoň rysy objektů okolo ní.

Když si její oči začali zvykat na tamější temné prostředí, rozhlédla se kolem sebe aby zjistila kde vlastně je. Okolo ní se až ke stropu tyčily mohutné pravděpodobně zdobené sloupy a podepíraly jej. Na zdech byly nějaké malby, ale byla moc veliká tma na to, aby dokázala rozpoznat co je na těch zdech vyobrazeno.

,,Kdyby tu byla Flame tak by mi posvítila.. taková světluška.." snažila se zvednout si náladu, ale nezmohla se ani na chabý úsměv.. ještě aby jo.. vždyť teď byla bůh ví kde a ještě ke všemu úplně sama....

,,Určitě tu zůstanu už navěky..." povzdychla si Windy.

,,A dost! Musím se vzchopit!" poručila si rázně a vydala se pomalou chůzí přímo za nosem. Neměla nejmenší tušení kam jde, ale neměla na vybranou.. pořád to bylo jistě lepší než zůstat na místě a litovat se.

Po dlouhé chvíli chůze před sebou zahlédla slabé světýlko..

,,Zázrak!" vypískla nadšeně a rozběhla se k němu.

Jakmile k němu doběhla, začala si ho pozorně prohlížet.. byl to malý světle zelený fosforeskující amulet. Vypadal jako malý do klubka stočený spící drak. Byl překrásně broušený, nebylo pochyb o tom, že je z nějakého vzácného krystalu neboť Windy nikdy nic podobného neviděla. Nebýt toho slabého světla které z něj vycházelo nikdy by si ho nevšimla.

No počkat......

Co tady dole dělá amulet?.....

Ano... je to přesně tak jak si myslíte...

Je to jeden z Amuletů Života

,,Nemůžu uvěřit vlastním očím" vydechla v úžasu Windy když si uvědomila jaký poklad právě našla.

Opatrně sundala amulet z malého bohatě zdobené stupínku.. v tu ránu se všude rozlilo oslňující světlo. Windy přimhouřila oči. Po chvíli se světlo stáhlo a všude už bylo normálně vidět..

,,Páni!" žasla Windy.

Teď už vše viděla naprosto zřetelně. Sloupy které před tím viděla jen velmi matně teď přímo zářily. Byli pozlacené a s motivy různých květin a suchozemských živočichů. I malby už si mohla prohlédnout. Byli tam namalované obrazy nějak související s elementem země. Ale její pozornost nejvíce upoutal obraz draka. Byl zelený s krásnými lesklými šupinami, obrovskými křídly a se zářivýma tyrkysovýma očima. Podle toho všeho usoudila, že místo ve kterém se nachází bude pravděpodobně nějaký skrytý chrám elementu země.

,,Kdyby tady byla Viony.. určitě by byla ohromena krásou tohoto místa" povzdechla si smutně Windy.

,,Musím se odsud dostat co nejrychleji.. Viony bude štěstím bez sebe až zjistí, že jsem našla Amulet Života země" řekla si Windy, navlékla si amulet na krk a svižně se vydala najít cestu ven.

The ElementsKde žijí příběhy. Začni objevovat