Čtyři elementy...
Čtyři kitsune...
Svět se zdá být na první pohled milým a pokojným místem.... ale vše má svou stinnou stránku... v temnotě stínů číhá zlo.. dokáží se všechny čtyři elementy spojit a zachránit tak svět před jistou skázou?
Pokud selž...
,,Myslíš, že by byl dobrý nápad, jít hledat Amayu a Flame?" zeptala se Windy.
,,Ano, je to dobrý nápad... moc bych je zase chtěla obě vidět, ovšem...." odmlčela se Viony.
,,Ovšem?" zeptala se Windy.
,,Nemyslím si... že Flame bude chtít vidět mě..." řekla smutně Viony.
,,Ale... vždyť ji znáš. Ona dokáže odpustit, sice jí to někdy chvíli trvá, ale i tak. A navíc... jste přece sestry... nebudete se nenávidět kvůli nějaké hloupé hádce."uklidňovala ji Windy.
,,Opravdu si myslíš.. že mi Flame odpustila?" zeptala se trochu pochybovačně Viony.
,,Určitě" odpověděla na to Windy sebejistě.
Windy se na ní jemně pousmála a Viony jí úsměv opětovala.
,,Ale... kam půjdeme?" zeptala se po chvíli Viony.
,,No... to je dobrá otázka" zamyslela Windy. ,,A popravdě.. na ní neznám odpověď" řekla a pokrčila rameny.
,,Tak.. prostě půjdeme, jak se říká, kam nás vítr zanese" řekla Viony.
,,Hmm.. pěkné přísloví. Líbí se mi. Myslím, že bychom se podle něj určitě měly řídit" pokývala Windy uznale hlavou.
,,To říkáš jen pro to, že je tam zmínka o větru!" zasmála se Viony.
,,Možná.." usmála se Windy a snažila se zadržet přicházející vlnu pozitivní energie v podobě smíchu. Ale nakonec se také neubránila a rozesmála se nad tou skutečností.
Po úcty hodné chvíli smíchu se rozhodly konečně vydat najít své liščí sestry. Při cestě obdivovaly krásy lesa, téměř až krystalickou čistost vodních toků, zpěv drobných ptáčků hnízdících v korunách stromů a blankytně modré nebe bez mráčků které ozařovaly paprsky slunce. Svět byl najednou tak hezký... ale myšlenka na Lunara to vše kazila. Jak může být někdo tak zlý? tak až nechutně bezcitný? A chtít zničit takovou krásu... Určitě ho musí zastavit... O takový poklad budou bojovat do posledního dechu.. i... I kdyby za to měly položit život..
Při cestě po louce se na chvíli musely zastavit protože Viony si začala hrát s létajícími semínky pampelišek. Windy přišlo vtipné ji pozorovat. Sice vypadá, jako dospělá liška, ale opak je občas pravdou. Uvnitř je to stále ta malá hravá lištička. Windy udělala malý vánek a ten rozfoukal drobná semínka pampelišek. Viony se rozzářily oči radostí a začala pobíhat po louce a snažila se je chytit tlapkami. Windy se tomu jen smála, ale za chvíli se k ní přidala a společně šťastně pobíhaly po louce mezi tisícemi malých vznášejících se deštníčků.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Chovaly se úplně jako malá liščátka. Aspoň na chvíli zapomněly na své problémy...
