2 ✔

461 13 3
                                    

Lucas
Zahleděl jsem se na svého otce, který právě diskutoval o něčem s mým strýcem. Už jsem se za nimi chtěl vydat, zeptat se co se děje a možná jim pomoct, ale otec mě zastavil. ,,Lucasi, ani se neopovažuj znovu vyvlíkat ze školy. Vím, že si myslíš, že protože jsi vlkodlak, tak na tebe tyhle pravidla neplatí, ale dokud žiješ pod mojí střechou a já jsem alfa, tak platí." Povzdychl jsem si, ale neodmlouval. ,,Dobře, ale až přijdu, tak mi řeknete co řešíte." Otec nakonec přikývl a mávnutím ruky ho propustil. 

,,Lis, dělej!" zakřičel jsem na vlkodlačici, která se mnou měla jet do školy. Konečně se dobelhala ke dveřím auta a nasedla. ,,Jo furt, už jsem tady." Bez odpovědi jsem nastartoval a vyjel. ,,Víš, možná, kdybys nebyl tak zahořklý už teď v osmnácti, možná by se s tebou bavil i někdo jiný než já a ti, kteří musí kvůli jednání." Kmitl jsem k Lis očima. ,,A co Connor. Ten se se mnou taky baví." Lis se uchechtla. ,,Je to tvůj bratranec a budoucí beta. Musel by se s tebou bavit i kdyby nechtěl." ,,Vidíš, to ale neznamená, že nechce." Tím jsem rozhovor ukončil a ten krátký kousek cesty proběhl v tichosti. 

Hned po tom, co jsme s Lis vylezli z auta a vydali se ke škole, jsem ucítil zvláštní zápach. ,,Lis necítíš něco?" Lis nakrčila nos. ,,Jo, pach upocených teenagerů, kteří si myslí, že jsou největší borci na světě." Protočil jsem oči. ,,Ne, myslím, že cítím dalšího vlkodlaka." Lis mě poplácala po rameni a na cestě ke své skříňce, pryč ode mě na mě houkla: ,,Do téhle školy jich chodí víc než dost. Jsem si jistá, že je tu cítím každý den." Věděl jsem, že má pravdu, ale taky mi můj instinkt říkal, že tohohle jsem ještě nikdy nepotkal. A jeho pach nebyl nepříjemný, spíš jako vábivý.

Chvíli po začátku první hodiny dorazil Connor. Řekl jsem mu o tom pachu, ale on řekl v podstatě to stejné co Lis, takže jsem se rozhodl nechat to být. Na druhou hodinu už jsme šli s Connorem po chodbě spolu, když jsem to znovu ucítil. Tentokrát blíž. ,,Connore, zase toho vlkodlaka cítím," ,,Fakt si myslíš, že je tady nějaký nový?" Přikývl jsem. ,,ale je pravda, že je ten pach divný." Connor nadzvedl obočí. Začal jsem se ohlížet za sebe a vedle, takže jsem se nedíval před sebe, když do mě někdo narazil. ,,Pardon..." Byla to dívka, asi v mém věku. Rychle zvedla svůj batoh ze země a odběhla pryč. Ještě předtím, jsem to ale cítil. ,,To je ona." ,,Cože?" Connor se zasekl a ohlédl se za ní. ,,To je ten vlkodlak. Musíme to jít nahlásit otci." ,,Nemyslíš, že to je trochu přehnané?" Podíval jsem se na něj a zakroutil hlavou. ,,Něco mi na ní nesedí."

Zaklepal jsem, a bez vyzvání jsem vešel do otcovi pracovny. No spíš vběhl nebo vpadl. Otec se na mě se zvednutým obočím podíval. ,,Alfo," oslovil jsem ho, jak se při formálních rozhovorech sluší a čekal jsem až kývne. ,,myslím, že je ve městě nový vlkodlak." Otec pozvedl obočí. ,,Myslíš?" Kývl jsem. ,,Co o něm víš?" Otec pokynul ať si sednu. Sedl jsem si a řekl mu, co vím - že je to holka zhruba v mém věku, trochu jsem mu popsal jak vypadá, i když z toho krátkého setkání jsem toho moc neviděl a řekl jsem mu i o tom divném pachu. Otec zamyšleně pokýval hlavou. ,,Nezjistili jsme, že by se poslední dobou na našem území pohybovala nová smečka, nebo samostatné omegy bez smečky, ale prověřit by se to mělo. Jestli ji znovu uvidíš ve škole, zkus se jí držet a něco o ní zjistit. Já mezitím pošlu pár zvědů, aby něco pozjišťovali." Přikývl jsem a s otcovým pokynem jsem vyšel z pracovny. Než jsem za sebou stihl zavřít dveře, ještě na mě křikl ať se vrátím do školy. Za zavřenými dveřmi jsem protočil oči, ale poslechl jsem a vydal se zpět.

Když jsem dorazil zpátky do školy, Connor i Lis už na mě čekali u vchodu. ,,Tak co?" ,,Řekl mi, že ji máme hlídat a hlásit kdyby udělala něco podezřelého." Oba přikývli. ,,Teď bych s ní měla mít hodinu matiky." tentokrát jsem kývl já na Lis a každý jsme se odebrali do své třídy. 

Někdy uprostřed hodiny mi zazvonil telefon. Rychle jsem vypnul zvuky a podíval se kdo volá. Otec. Zvedl jsem se a omluvně jsem pokývl na učitelku po cestě ze třídy. Až když jsem vyšel ven a zavřel za sebou dveře třídy, jsem hovor přijmul. ,,Ano?" ,,Zjistili jsme, že sice nepřišla žádná nová smečka, ale viděli jsme dědice Stříbrné smečky s nějakou holkou, která odpovídá popisu. Lucasi, jsi si jistý, že na ní není jen jeho vlkodlačí pach?" Stoprocentně jsem si jistý nebyl, ale moje instinkty mi říkali něco jiného. ,,Jo. To není ono." Otec si povzdechl. ,,Dobře. Snad něco zjistíme." Zamručel jsem na souhlas a položil hovor. Strčil jsem si mobil do kapsy a šel jsem ke třídě, kde by měla záhadná vlkodlačice být. Postavil jsem si před dveře a nasál vzduch. Cítil jsem, že je vevnitř. Je tam i Lis. Zaposlouchal jsem se a čekal. ,,Slečno Mayo, vím, že jste tu nová a dnes je teprve začátek školního roku, taky nevím jak jste zvyklá, že se to dělá na vaší minulé škole, ale tady se učíme už ode dneška a když se vás ptám na otázku, odpovíte mi a nejste místo toho na mobilu." Učitelka někoho napomenula. Jsem si celkem jistý, že tu, kterou hledám. Takže Maya. ,,Ale podívejme." Otočil jsem se za hlasem. Na chodbě kousek ode mě se opíral Patrick Argyris - dědic Stříbrné smečky. ,,Co děláš, Lucasi?" Nadzvedl jsem obočí. ,,To ti může být u prdele." Patrick se uchechtl. ,,Ale špehuješ moji známou, na kterou mám dávat pozor. Řekl bych, že to by mi u prdele být nemělo." Naklonil hlavu na stranu. ,,Tak známou?" Souhlasně zamručel. ,,Co je ta tvá známá zač, Patricku?" ,,To zase může být u prdele tobě." Zvedl jsem jeden koutek úst a pohrdavě jsem kolem něj prošel pryč. Ven ze školy. 

Sedl jsem si na lavičku a čekal, až skončí poslední hodina a Maya, jak teď už vím, půjde domů. Sotva jsem zaslechl zvonek, oznamující konec, znovu mi zazvonil mobil. Tentokrát mi volala Lis. ,,Kde jsi Lucasi?" ,,Sedím na lavičce před školou, proč?" ,,Ta holka - Maya, odchází s Patrickem." ,,No tak to si budu muset dávat větší pozor." ,,Nebuď blbý, nesledu-" To už jsem zavěsil, takže jsem si nedoposlechl zbytek její věty. Zase jsem si zastrčil do zadní kapsy a ohlédl se zrovna ve chvíli, kdy ze dveří školy vyšli Patrick a Maya.

______________________________________

Druh a DružkaKde žijí příběhy. Začni objevovat