Drarry🌙

septem

Draco🐍
Nevím, co to bylo za plán..
Přítomnost Pansy si opravdu neužívám, ale pokud bude Harry žárlit, tak to stojí za to. Ale nevím, jak dlouho vydržím předstírat vztah mezi Pansy a mnou.

Seděl jsem na trávníku opřený o velkou borovici a potají sledoval Nebelvírský, jak trénují famfrpál.
Ale ten, kvůli němuž tu jsem, tam z neznámého důvodu chyběl. Harry by si nikdy nenechal ujít famrpál. Ani trénink.

Postavil jsem se a rozhodl se, že trávení času sledováním famrpálu bez Pottera nemá smysl a chtěl jsem odejít.

„Dracoo?" zavolal známý dívčí hlas a já se opět schoval za kmen stromu.

„Draco, všude tě hledám."

Sakra.

„Ach tady jsi. Draco, přemýšlela jsem, že bychom se měli posunout dál, ve vztahu," přišla ke mně Pansy a upravila si svou sukni.

„Jak jako?"

Pansy jen zírala a pak se přiblížila svými ústy co nejblíže k těm mým.

„Nech toho," odstrčil jsem ji.

„Hej," řekla v rozpacích Pansy a znovu se přiblížila.

„Přestaň!" opět jsem ji odstrčil a ona spadla na mokrou trávu po dešti.
Jenom ta představa, že bych se líbal s Pansy mi zvedala žaludek.

„Nechci s tebou bejt, Pansy. Chci být s někým jiným," nevydržel jsem to.
Když jsem to řekl, okamžitě jsem odcházel.

„Mně to bylo hned jasný," řekla Pansy stále sedící na vlhké trávě.

Zastavil jsem se.

„Vím, jak se furt koukáš na Hermionu," řekla Pansy.

„Hermionu? Na tu mudlovskou šmejdku?" zasmál jsem se.

Ohlédl jsem se. Periferním viděním jsem někoho zahlédl. Nebo alespoň jsem si to nejspíš nejdřív myslel.

Ujištěn, že doopravdy netuší, o koho mám zájem jsem pokračoval dál. Pryč.