Jednohubku bych ráda věnovala mým dvěma nejdražším smilingxqueen a newky1.
Tony Stark seděl na pohovce v obývacím pokoji a bez dechu hleděl na svítící displej, kde na něj vyhlížela nehezky vypadající zpráva. Bál se ji otevřít. Vždy, když mu May psala, neznamenalo to nic dobrého. Ani teď to nemělo znamenat nic, co by se mu líbilo. Určitě ho nezvala na večeři nebo maškarní bál.
Na sucho polkl a kliknul na ikonu.
Dobrý den! Omlouvám se, jestli nějak obtěžuju, ale Peter je u vás!? Slíbil mi, že než se za vámi vydá, staví se doma, ale ze školy nedorazil. Řekněte prosím, že je u vás, mám o něj strach, bojím se, aby se mu nic nestalo!
Tony rozklepanýma rukama opatrně odložil mobil na stolek před ním a zahleděl se na protější bílou stěnu. Nedokázal May odpovědět. Nemohl. Nechtěl si přiznat, že Peter zmizel. Nechtěl si přiznat, že je ten chlapec v nebezpečí. Nemohl být. Třeba se jen někde zapovídal s kamarády, nebo tak něco! On není v nebezpečí! Nesmí být! Tuto myšlenku si i nadále promítal v hlavě, aby se uklidnil.
Zhluboka se nadechl, vzal do ruky mobil, opět najel na zprávy, ale neklikl na ikonu May, ale na Peterovu ikonu. Na zprávy stále neodpověděl. To nebylo u toho kluka zvykem, vždy to byl ten chlapec, který držel neustále mobil v ruce a bombardoval ho zprávami, tenkrát by ho za to nejraději uškrtil a přál si, aby mu nikdy jeho číslo nepředal, ale teď by si ze všeho nejvíce přál, aby mu od něj přišla alespoň jediná zpráva. Stačilo by jen pouhé: „Jsem v pořádku." Ale ničeho se nedočkal.
Jako by se ten chlapec vypařil z povrchu zemského.
„Tony!?"
Stark sebou malinko trhl. Ženský hlas ho probral z těch nejtemnějších myšlenek a byl za to velice rád. S utrápeným výrazem pohlédl na příchozí ženu, která, když ho spatřila, se ihned posadila vedle něj a vzala ho za ruku.
„Co se stalo, Tony?" řekla utěšujícím hlasem Pepper a začala mu něžně masírovat kloubky na prstech, nespouštěje oči z Tonyho.
Tony nic neřekl, mlčky podal Pepper svůj mobil, aby si přečetla zprávu od May. Řekl by jí to sám, ale neměl na to dostatek sil. Slzy v očích ho pálily, ale neodvažoval se je vypustit ven.
Pepper si onu zprávu přečetla a dvěma prsty si Starkův obličej otočila na ni, aby mu do něj lépe viděla. Věnovala mu lítostivý pohled a jemně ho pohladila po tváři. Chtěla ruku odtáhnout, ale Tony jí to nedovolil. Svojí rukou si tu její přitiskl zpět k tváři a na moment zavřel oči.
„Je mi to líto, Tony, ale tomu chlapci nepomůžeš, když tu budeš jenom tak sedět a litovat se. Najdi ho, přiveď ho sem v pořádku a konečně nás představ!" pronesla rázně Tonyho přítelkyně.
Tony sebou opět malinko trhnul jako malé dítě, které nedostalo lízátko. Ublíženě se na ni podíval a přemýšlel nad jejími slovy.
Muž se zvedl a přešel k velikému oknu. Zadíval se do dáli, kde spatřil plno let opuštěnou laboratoř. Jeho intuice mu říkala, že ta laboratoř nebude tak úplně opuštěná. Znovu nabral nové síly a rychle začal vymýšlet opět šílený plán, tak jak měl ve zvyku. Pepper proti tomu vždy protestovala, ale díky tomu, že byl prostě geniální, jeho plány pokaždé vyšly.
Rázným krokem přešel k ženě, políbil ji na tvář a co nejrychleji se rozeběhl do své laboratoře. Neohlížel se. Rychle si běžel zjistit něco o té laboratoři. Měl nehezké tušení, že zrovna tam se chlapec nachází.
ČTEŠ
I'll Find You ✓ | Spiderson [CZ]
FanfictionPeter Parker zmizel. Tony Stark se to dozvěděl v den, kdy k němu chlapec měl přijít na stáž, ale nepřišel. Volal mu, ale neodpovídal. Dostal strach, měl obavy o Petera, i když by si to nikdy předtím nepřiznal. Zpráva, která mu byla doručena, mu vyra...