⭐️Stín v lásce⭐️

~3~

Ráno se probudím se zvláštním pocitem. Mám jít běhat se svou budoucí manželkou a cítím se... Natěšeně? Možná se těším na to, až jí to natřu. A nebo na to, jak si mě bude bude prohlížet v těch kraťasech? A nebo snad na to sexy tělo? Počkat, co!?

Copak si mysli, že mě jednou pozve ven, bude na mě milá a přátelská a já jí padnu hned kolem krku? Ani náhodou! Dělám to jen a jen kvůli rodině!

Hrdě přejdu do koupelny, kde si udělám ranní hygienu, převléknu se a dojdu dolů do kuchyně. Kde popadnu svou láhev z vodou. Vyjdu ven před dům, kde už se o auto opírá moje běžecká partnerka. "Dobré ráno," zářivě se na mě usměje.

"Dobré," řeknu z lehkým nezájmem a počkám, až ke mě dojde. "Nemám v plánu na tebe někde čekat, takže se snažím držet tempo," řeknu při své rozcvičce.

"Myslím že to bude v pohodě," řekne sebejistým tónem. Ani mě nepřekvapí, že je opravdu dobrá běžkyně. Celou dobu si držíme tempo a nic neříkáme. Je naprosté ticho, jen slyšíme funění a dupot bot. Po hodině se vrátíme před náš dům a oba se snažíme rozdýchat všechny kilometry, co máme za sebou. "Jackobe, mohla bych si u vás dát sprchu?
Nemůžu jít takhle za otcem do práce," ukáže na své propocené tričko.

"Jasně lucy," protočím očima a vejdu do domu. Nechám otevřené dveře a nakouknu do kuchyně, kde nikdo není. Na lednici visí papírek s tím, že otec spěchal do práce a matka šla na nějaké interview.

"Vysvetlíš mi, co se stalo?" Otočím si jí k sobě za boky a přitisknu ke kuchyňskému pultu.

"O čem to mluvíš?" Zamračím se. Dělám, že mi je jeho dotek nepříjemný, ale ve skutečnosti chci, aby se mě dotýkal pořád a všude.

"Včera to bylo úžasný. Povídali jsme si, smáli se a bavili ale teď jsi divný a snažíš si Mě nevšímat," Jeho dlaně zmizí a o krok ode mě odstoupí. Ihned mi jeho dotek začne chybět.

"Nic se nestalo. Jen se neumím radovat s někým, kdo mě nutí do něčeho, co nechci,"

"Mysliš že já to chci?"  Ano chci ale neřeknu mu to.

"Včera jsem to udělal pro rodinu, ale teď na to kašlu," a je naprosto normální, že  mají lidé v 19 svatbu?

"Pokud se milují, tak není co řešit," udělá ke mě par kroků.

"To nic nemění na tom, že jsem k té svatbě byl donucený"

"Koupelna je vedle schodiště, až budeš hotová, udělej si snídani," řeknu vážným tónem a vydám se do pokoje. Ve své koupelně si dám sprchu a převléknu se. Když sejdu dolu, akorát si upravuje svoje vlasy.

"Musím jít. Volal táta," vezme si svůj batoh s věcmi. "Děkuju za koupel a snídani," pohlédnu na dojedená míchaná vejce. "Uvidíme se v pátek při stěhování," mrkne na mě. Sebejistě ke mě přijde a dá mi pusu na tvář. Čeká že nějak zareaguji, ale než jsem stačil zareagovat už odcházela.