Prostě přestaň!... prosím. [s.m.]

--:9:--

Doplavala jsem k okraji bazénu a opřela se. Zoe se mezitím snažila nějak zapůsobit na Mendese, ale nevedlo se jí to.  ,, Hele Johnsonová? " slyšela jsem jeho otravný hlas. ,, Hmm?? " zamumlala jsem a dál mu nevěnovala pozornost. ,, Co máš s tím Wesem?? " nakrčil obočí. ,, Už jsem to říkala a navíc, co ti je do toho? " Vyjedu a on jen pokrčil rameny. ,, Jsem tu." uslyším Wese a já se na něj podívám. Za ty roky, co tu nebyl se vypracoval ještě víc. Jeho  břišní svaly se vytáhly.  ,, Mmmm." zamumlala Zoe a já do ní kopla. Na něj ať zapomene. Klidně  ať si vojede Mendese, ale na Wese nešáhne, jedině přes mou mrtvolu. Mezitím, co Zoe civěla na Wese tak se Mendes uvelebyl na mém lehátku ještě víc, než byl. Měl zavřený oči a já toho využila.
Přiložila jsem si ukazováček ke rtům, aby byli zticha.
Doplavala jsem k němu a se vší svojí silou jsem převrátila mého nafukovacího plameñáka. Vypadal překvapeně. A  jeho výraz stál za to. Netrvalo to dlouho a všichni jsme vybouchli smíchy, mezitím co se snažil popadnout dech a  přestat vykašlávat vodu. ,, Jakej zmrd??!! " vyjekne a jeho výraz je k nezaplacení.  Díval se na všechny a jeho poslední pohled věnoval mně. ,, Ty....  jsi mrtvá. " oznámil mi, olízl si rty a šel ke mně.
Rychle jsem vylezla z bazénu a zdrhala, co nejdál to šlo. Slyšela jsem jeho kroky za mnou tak jsem vyběhla do baráku, vyběhla schody a zavřela se u sebe v pokoji, ale než jsem stačila zavřít tak se dveře rozrazily. Z plavek mu padaly kapky vody a vlasy měl kudrnatější. Přímo mě zabíjel pohledem. ,, Nemáš se mi válet po MÉM lehátku! " vyjeknu a založila jsem si ruce na hrudi. ,, Nemáš začínat. " odpoví a popojde blíže ke mně a já couvnu.

Takhle to šlo dál, až jsem narazila na zeď o kterou jsem se opřela. On přišel blíž a ruce dal k mé hlavě, abych neutekla. Můj tep se zrychlil a tím pádem můj dech.  ,, Neutečeš mi, jako včera večer. " šeptnul a nahl se ke mně. Cítila jsem jeho dech, který se odrážel od mé pokožky, až mi z toho naskočila husí kůže.  ,, Ann?! " řekne mnou známý hlas, který jsem ihned zaregistrovala. Ufff... Jsem ráda, že se tu objevil. Mendes dal jeho ruce pryč a já kolem něj prošla k Wesovi. 
Wes ke mně sklopil hlavu a usmál se. ,, Co se to tu děje? " dál se mile usmíval a čekal na odpověď. ,, Nic neboj se, o ní bych si neopřel ani kolo. " prošel kolem nás Mendes a mrkl na mě. To snad nemyslí vážně!! Neopřel kolo?? A co to bylo před chvílí hmmm..?? ,, Mendesi, tebe se nikdo neptal. " zakřičela jsem na něj.