Když květen rozjasní se,
jsou chlapci samá píseň.
A každý s dívkou svou
rád pobaví se hrou.
~~~~~
První měsíce bylo v Bradavicích méně než dvacet mladých kouzelníků a čarodějek. Čtveřice zakladatelů tím pádem měla možnost vyzkoušet chod školy v komorním podání a připravit se na větší množství studentů. Porady měli každý pátek. Nejvíc plánů měl Salazar a Godric, ženy se spíš přizpůsobovaly. Helga chtěla prostě a jednoduše učit, nestála o slávu nebo uznání. Rowena chtěla slávy a uznání dosáhnout skrze poznání.
Helga seděla pod stromem a poslouchala, jak studenti pějí opodál písně oslavující jaro. ,,Drahá Helgo, neměla byste se k nim připojit?" navrhl hlas. Helga se pousmála a otočila se k Salazarovi, který přicházel blíž k ní. Její srdce bušilo rychleji, když byl v její blízkosti tento muž.
,,Pročpak bych měla, smím-li se zeptat?" otázala se. Věděla totiž, že k této poznámce měl nějaký důvod.
,,Při jarních radovánkách snadno sobě přikouzlíte chotě," vysvětlil Salazar. Nepřisedl si k ní, stál nad Helgou, ruce za zády v jakémsi podivně přísném postoji. Vypadal majestátně.
,,Drahý příteli, proč bych sobě hledala chotě?"
,,Aby se o vás postaral," odvětil Salazar. Helga nahnula hlavu na stranu, rty roztomile našpulila.
,,Však vy se o mne staráte, nebo ne?" opáčila hravě. Salazar mlčel a uvažoval. ,,V tom případě pak chotě nepotřebuji, neb mám vás." Myslela to vážně. Žádného muže nechtěla milovat, protože její duše byla připoutána k Salazarovi.
,,Vaše rozvernost mne přivádí do rozpaků. Půjdu si raději číst do svých komnat," pravil nakonec. Helga se zasmála.
,,Odpusťte, to ta jarní nálada. Po dlouhé zimě mám znovu příjemný pocit."
Salazar nedůvěřivě odvětil: ,,Vždyť vy oplýváte radostí neustále."
,,V zimě přeci jen o trochu méně," řekla Helga, ale Salazar jí to nevěřil. ,,Posaďte se ke mně. Můžeme oba poslouchat písně a radovat se z konce zimních dní."
,,Jak jsem již řekl, jdu studovat."
,,Mé srdce se usouží, když mne opustíte," zahrála smutek Helga.
,,Sbohem, Helgo," řekl pouze Salazar a odešel.
,,Prý jste dnešní den strávila venku se svými žáky," začal nové téma rozhovoru Godric. Večeři čtveřice vždy trávila společně. Povídali si o všem možném, sdělovali si zážitky a dávali si vzájemně rady ohledně výuky.
,,Ano. Dokonce jsem bohy požádala o to, aby mi do života přivedli chotě," řekla Helga. Nejspíš jen žertovala, ale i tak Salazara u srdce bodla žárlivost. Poslední co by si přál, byla provdaná Helga. I když on sám s ní být nemohl, nesnesl představu, že by milovala jiného.
,,Snad vás bohové vyslyší," popřála jí Rowena a napila se vína. Kolem nich byl hlahol. Studenti vesele hovořili a hlavně dívky se víc než kdy jindy chichotaly jako malé zvonečky. Všechny duše byly otevřené lásce.
,,Doprovodíte mne, prosím, k mým komnatám?" zeptala se Helga Salazara, když oba vstali od stolu. Salazar pokývl hlavou. Vyšli z Velké síně a zamířili do části hradu, kde Helga bydlela. ,,Nehněváte se na mě?" zeptala se po chvíli ticha Helga.
,,Proč bych se měl hněvat?" otázal se Salazar.
,,Kvůli mým nejapným žertům... Chtěla jsem vám tím totiž dát najevo, že jsem vám vděčná za vše, co pro mne děláte. Nezapomínám. Zachránil jste mi život, tomu se čin nikoho jiného nevyrovná."
,,Nezlobím se na vás. Vlastně jsem rád, když mi takto lichotíte. Každý na mém místě by vás zachránil."
,,To si nemyslím. Mnozí by se zalekli, dalším byl můj osud lhostejný... Vaše záchrana mého života nebyla samozřejmostí a já jsem vám velmi dlužná."
,,Nic mi nedlužíte. Vaše přátelství je dostačující. Víc nepotřebuji."
Zastavili se u dveří. Pohlédli na sebe. ,,Dobrou noc, Helgo."
,,Dobrou noc, Salazare. Děkuji vám za doprovod."
Helga přistoupila blíž, stoupla si na špičky a lehce políbila Salazara na tvář. Víc jí její slušné vychování nedovolilo. I tak to bylo nejkrásnější gesto, kterým kdy Salazara kdo poctil.
