V obětí Deku [BakuDeku]🖤 [DOKONČENO]

22. Část

Nešel jsem spát spíš jsem šel myslet.

V pokoji jsem si lehl a Koukal do stropu.
Proto Deku chtěl abych ležel? Takže tu je Todoroki jen na pomoct....
Já debil jsem furt jen nadával že se ke mě chovají oba dva jak k malému ale oni se mě snažili držet jen v bezpečí.... já jsem vážně debil.... proč mě to nenapadlo že mě chtějí jen od něčeho držet....

Šel jsem dolů do očí se mi nahrnuli pomalu slzy a já šel hledat Deka, nejdříve jsem šel do obýváku a všichni na mě koukali jak na idiota a tak jsem šel do kuchyně kde naštěstí byl neváhal jsem, hnedka ho obejmul a začal trochu brečet protože jsem vážně debil.

Hnedka na to jak mě Kacchan obejmul tak jsem ho obejmul nazpět a hladil po vlasech

"Je mi to tak líto, měl jsem vědět že se mě od něčeho snažíte jen držet ale já i tak nadával a stěžoval si... je mi to vážně líto Deku.... já nechtěl... kdybych to věděl.."

Ani to nedořekl protože se dostávali na scénu další slzy, začal jsem ho hladit po vlasech

"Radši jsem si nechal nadávat než abych tě viděl brečet, vše je v pořádku. Taky bych nadával kdybych to nevěděl a držel by si mě furt v posteli"

Políbil jsem ho na čelo a stále jsme se objímali.
Po chvíli se na nás přišel podívat i gang, usmívali se na nás.... už mi bylo jasný že se mě Kacchan nepustí protože nesnáší když ho někdo viděl brečet a když na něho kouká hodně lidí. Je to stydlivka.

Okolo 10 večer všichni odešli a zbyly jsme zase jen my 3. Kacchan pomohl Todorokimu se dostat do pokoje, Todoroki vážně nevypadal dobře a nepotřebuji aby se mu něco stalo.

Já šel mezitím do sprchy a za nedlouho se ke mě přidal i Kacchan, umyli jsme si navzájem vlasy a pak šli do ložnice

"Mám tu nejlepší svatební noc všech dob"
"Poslouchám"
"Lehneme si, půjdeme spát"

Jen jsem se nad tím zasmál a kývl...
Vážně nejlepší svatební noc, dneska to bylo celkem perný.
Lehli jsme si a já okamžitě se přitulil ke Kacchanovi a schoval mu hlavu do hrudi a poslouchal jak mu bije srdce a do toho pomalu usínal.

Probudil jsem se okolo 10té ráno.
Deku ještě vedle mě spal a tak jsem ho nechal a odešel dolů k tomu jsem nakoukl do Shotova pokoje ležel jsem a spokojeně oddychoval.
Dneska jsem se cítil šťastně jakože fakt hodně šťastně.

Šel jsem do kuchyně udělat něco menšího k snídani aby jsme do sebe ještě dokázali nasoukat oběd.
Udělal jsem teda pár palačinek a když jsem se otočil stál tam Shoto

"Měl si mě vzbudit, udělal bych snídani"

To tak Shoto, po tom včerejšku by bys měl spíš odpočinout

"To je v pohodě"
"Sedni si prosímtě a já to dodělám"
"Jediný kdo by si měl jednou si ty Shoto. Dostal si střelu do ramene, zastavovali jsme to bůh ví jak dlouho a byl si vůbec rád že sedíš. Tak mi tady neříkej že já bych si měl sednout a pokud chceš pomoct můžeš udělat kafe"

Ikdyž se to Shotovi nelíbilo udělal kafe.

Tak nějak jsem se probudil ale nechtěl jsem stávat, chtěl jsem nahmatat Kacchan a přitáhnout se k němu ale vedle mě prázdno.
Šel jsem se teda podívat dolů a tam byl v kuchyni a dělal snídani.
Obejmul jsem ho zezadu a políbil na krku

"Dobré ráno"
"Dobré"

Zívl jsem a Todoroki mi hnedka dal do rukou kafe... už mě zná, pomohl jsem dát Kacchanovi jídlo na stůl a začali jsme jíst. Normálně si u snídaně moc nepovídáme ale všiml jsem si že Kacchan si furt prohlížel prstýnek

"Líbí se ti?"
"Úžasný"

Usmál jsem se... někdy by mě zajímalo jak je Todorokimu když já a Kacchan máme vztah i jiný u nás a on ne.. nechybí mu někdy to že nemůže nikoho obejmout a políbit?

"Hey Shoto...."
"Hm??"
"Nechci se do toho nějak mnmísit ale nevadí ti že si sám? Jakože asi to je hrozný vidět nás dva takhle spolu..."
"Mnmísit se Izuku? Známe se tak dlouho si pro mě nejlepší kamarád a najednou že se do toho mnmísit nechceš? Upřímně ani ne, jsem celkem rád v tom mým koutečku samoty a nikdo mě neruší"
"Tak to jo"

Když jsme dojedli tak Kacchan vzal talíře a šel je dát do dřezu ale v polovině cesty spadl, samozřejmě talíře se hnedka rozbily. Hnedka jsem běžel ke Kacchanovi

"V pořádku?"

Všiml jsem si jak si drží břicho a šlo vidět že se snažil neskučet bolestí ale spíš se to snažil rozdýchat ale moc mu to nešlo

Když jsem odnášel talíře tak mě v polovině cesty zastihla taková bolest že jsem spadl, chtěl jsem křičet ale musel jsem to v sobě držet.
Shoto mi pomohl na nohy ale hnedka se mi podlomily... Todoroki mi pomohl si sednout na gauč ale když jsem chtěl vstát tak zase mě posadil.
Deku přišel s tím zda se cítím lépe, cítil ale když jsem vstal že půjdu pomoct tak se moje nohy opět podlomily

Kacchana jsme už radši nechali ležet a znovu prospat.

"Nechceš zavolat Kirishimu?"
"Nemůžu mu volat furt"
"Myslím si že on na tohle jen čeká.... radši mu zavolej"

Kývl jsem teda a šel volat Kirishimu...
je mi blbé ho volat snad kvůli všemu ale nechápu to a on je možná tak jediný kdo pomůže Kacchanovi. Kdyby měl Kacchan horečku nebo střelu někde v rameni jako měl Todoroki tak to je v pohodě ale tomuhle vážně nerozumím. Todoroki má ale Pravdu radši ať mu pomůže on než aby jsme to zkusili my a ještě víc to zhoršili.

Zavolal jsem teda Kirishimovi a vysvětlil mu situaci a on jen že tu bude rychle.
Asi po půl hodině tu byl a já ho zavedl za Kacchanem do obýváku, hnedka ho začal kontrolovat a já si šel udělat další kafe..... jsem závislí já vím.

Když jsem se vrátil zpět Kirishima nevypadal moc nešťastněji

"Co se děje?"

"Tím ale spadl si vyvrkl kotník takže to chce obvaz a aby tolik nechodil.... ale....."