V obětí Deku [BakuDeku]🖤 [DOKONČENO]

23. Část

"Ale?! Ale co?! Sakra mluv!"
"Vypadá to že tak za týden nebo během tohohle týden bude rodit..."

Cože? Tady si ze mě někdo dělá srandu... termín má až tam za měsíc!

"Haha dobrý vtip"
"To není vtip Deku... ta malá je vyvinutá už dost a ještě chvíli a bude chtít ven"

"Heh...... no kurva"

Nejsem nijak moc sprostý ale jinak už to nešlo.... to není možný... Škoda že už druzí nejsou teďka by jsem si to s němi šel zase vyřídit.
Kacchan dostal na kotník obvaz a já s Todorokim dostal ledatak instrukce a nějaký prášky na uklidnění.
Ach bože to je špatný.

Odnesl jsem Kacchana do postele aby si odpočinul a já šel zpět do obýváku za Todorokim.

Zapl jsem televizi zda tam něco je, byl tam horor a celkem nás zaujal a tak jsme se dívali.
Trval asi 3 hodiny... takže nějak do 1 odpoledne jsme prostě seděli u televize a koukali na horor.

Upřímně ? Ten horor byl i celkem depresivní.
Když bylo po hororu tak jsem chtěl jít vařit ale najednou přestalo vše svítit, světla, televize, wifi nešla.

"Co se to děje?"
"Asi vypadli pojistky"
"Počkej slyším dýchání!"

Někdo si pro nás už jde jako v tom hororu....

"Počkej to je asi moje"

Todoroki se tam začal smát a já ho chtěl praštil ale místo toho jsem zakopl o gauč.... nebyla tam taková tma ale Todoroki stál u gauče a když jsem se chtěl na něho otočit tak mi gauč stál v cestě!

Šli jsme teda do sklepa nahodit pojistky a najednou jsme slyšeli ránu

"Co to bylo?"
"Nevím asi kočka"

Usmál jsem se nad tím a šel dál ale pak jsem si to uvědomil.

"Todoroki.... my nemáme kočku..."
"Tak možná Katsuki"

Nad tím už jsem se uklidnil.... alespoň na chvíli

"Jo tak to je v pohodě...... počkat KACCHAN?!"

Vyběhl jsem ze sklepa a šel se podívat do ložnice ale Kacchan spokojeně oddychoval. Vrátil jsem se teda za Todorokim

"Kacchan spí.... to je možná fuk jdeme nahodit ty pojistky"

Šli jsme teda k pojistky které jsme hnedka nahodili a šli nahoru.
Šel jsme teda dodělat oběd a když jsem šel do kuchyně tak tam byla spadená židle.... takže to udělalo tu ránu! Všiml jsem si že ta židle je špatně daná takže jsem jí ještě pokusil opravil ale nevyšlo mi to....

No prostě jsem se na to vykašlal s tím že nejsem žádný kutil Tim nebo tak a šel dělat oběd.

Nevím jak dlouho jsem spal ale probudil jsem se v ložnici s pořádnou bolestí břicha a kotníku ale dokázal jsem i tak vstát a pomalu se doplatit dolů a zkoušel jsem nevydat ani jednu hlásku z toho jak to bolí.
V obýváku nebyli a tak jsem šel do kuchyně kde už oba dva seděli.

Deku mi pomohl se posadit a dal mi jídlo na stůl

"Jak ti je?"
"Asi dobrý"

Nehodlám mu o tom říct, má semnou starostí teďka dost a nechci aby se kvůli mě furt přetrhával.

"Kotník a břicho? Dobrý? Nebo tě bolí?"
"Břicho je v pořádku asi a kotník bolí ale za to si můžu sám protože jsem šel"

Nad tím jen zakroutil hlavou.

Takhle uběhl celý den a 3 dny k tomu.
Doma byla prostě nuda a já většinu času proležel nebo prospal.
Deku stejně byl snad celý ty 3 dny pryč protože měl nějakou práci v gangu takže už mě byl snad furt jen Todoroki ale i Kirishima k nám chodil každý den aby mě zkontroloval.... zase mi něco tají?

Dneska ráno jsem se vzbudil a přitáhl se blíže k Dekovi, Deku se ve spánku usmál a schoval si mě do jeho náručí. Nevím kolik bylo ale moc mě to netrápilo, akorát asi po 20 minutách ležení mě bolelo bříško a na uklidnění jsem si začal bříško hladit a ucítil jak malá kope ale kopala celkem drsně... bolelo to ale i tak jsem vzbudil Deka

"Deku ona kope"

Vzal jsem mu ruce a umístil na bříško, hnedka se probral a usmíval se nad tím a když už přestala tak jsem měl náladu spát a teda usl.

Podle toho jak byl Kacchan bledý a snažil se nevydat ani hlásku pokaždé když kopla jsem už tak nějak tušil co dneska přijde...
Hnedka jsem došel na Todorokim a k tomu volal Kirishimovi ať si na dnešek udělá radši čas, ani jeden z nás radši nebudeme riskovat.

Byl Kirishima přijel tak jsme mu udělali snídani a kafe a všichni jsme byli u Kacchana.
Možná je to moc a že jsme jak osina v zadku ale nechci riskovat a hlavně když tomu rozumí jen Kirishima.

Kacchan se pomalu probouzel a prvního koho si všiml jsem samozřejmě já, přitulil se ke mě, hlavu si dal na můj klín a chytil mě rukama okolo pasu a zase spal já jsem ho jen hladil po vlasech

"Si vás ani nevšiml"
"Ucítil tvoje teplo a hlavně je vedle něho někdo kdo s ním čeká dítě takže jako první prostě půjde za tebou"

Dodal s úsměvem Kirishima a my si dál povídali.

Po chvíli jsem cítil jak mi Kacchan zaryl jeho nehty do boků a já tak kapku zasyčel bolestí, Kacchan se tak nějak probral, nejdříve tolik nevnímal ale když se probudil více tak začal syčet bolestí. Kirishima se na něho okamžitě podíval ale Kacchan nechtěl držet se spíš jen mě

"Kluci? Je to tady..."