Na severu Anglie v menším městě York stál dům, rozkošný cihlový patrový dům s velkou zahradou, po jehož zdech se plazil břečťan. Patřil rodině Clarkovým, která měla dvě děti a psa, roztomilého zlatého retrívra, který byl ještě štěnětem.
Bylo pondělní ráno a v horním patře se právě probouzela dívka-mladá šestnáctiletá dívka, která byla jedním ze dvou dětí Clarkových. Zrovna se chystala vypnout svůj budík, když v tom jí do pokoje vtrhl její mladší bratr Christian. ,,Stávej Eleanor, máme jít dolu na snídani, mamka udělala vajíčka," řekl rychle Christian. ,,Běž pryč Chrisi, zachvilku přijdu," řekla nevrle Eleanor. ,,Tak ale dělej, víš jak táta nerad čeká," řekl a zavřel za sebou dveře sestry pokoje. ,,Áchh," vzdychla dívka, oblékla si svou školní uniformu, spáchala v koupelně ranní hygienu, popadla svou tašku, naházela do ní věci do školy a běžela dolu do kuchyně se nasnídat. ,,Opatrně Elí, málem jsi z těch schodů slétla," řekla její matka a pohladila dceru po zádech. ,,Jó prosimtě," řekla Eleanor a začala jíst svou snídani, kterou ji připravila její matka. Poté co společně dojedli snídani vyrazili do školy, kam je odvezl jejich otec. Otec David pracoval v jedné firmě kousek od jejich školy, a tak každý den vozil své děti do školy po cestě do práce. Jejich matka Emily pracovala doma, pekla dorty, cupcaky a jiné dobroty na objednávky, takže nikam dojíždět nemusela.
Eleanor se posadila do své lavice vedle její kamarádky Chloe. ,,Ahoj," řekla Chloe a objala Eleanor. ,,Ahoj," odvětila ji Eleanor a opětovala Chloe její objetí. ,,Jaký jsi měla víkend," začala se vyptávat její spolužačka. ,,Ale šlo to, většinu času jsem strávila v posteli čtením a koukáním na seriály, nějak mi nebylo dobře. A co ty?" zeptala se poté Eleanor. ,,No já..," přerušil spolužačku zvonek, oznamující začátek hodiny. ,,Pak mi to řekneš," pošeptala Eleanor do ucha Chloe. Podívali se na sebe a jemně se usmály.
Po škole se šla Eleanor projít ještě do parku blízko jejich domu, kam často chodívala. Posadila se na lavičku, vytáhla svůj blok na kreslení a začala kreslit. Uklidňovalo jí to. ,,Smím se posadit?" řekl jemný ženský hlas vedle ní, vzhlédla nahoru a uviděla dívku asi ve stejném věku jako ona, vlasy měla hnědé volně rozpuštěné, smaragdově zelené oči a milý výraz ve tváři. Něco ji na ni zaujalo, jen zatím nevěděla co. ,,Uhm, jo jasně," řekla a odsunula se ke kraji lavičky. ,,Co to kreslíš?" řekla dívka vedle ní. ,,Uhm, to, co se kolem mě děje a co vidím," řekla Eleanor a podívala se té dívce do očí. ,,Pěkné, jsem Amy mimochodem," řekla dívka a natáhla ruku k Eleanor. ,,Eleanor,moc mě těší," řekla jemně a stiskla podanou ruku Amy.Takže ahoj, toto je první kapitola mého prvního příběhu. Tato kapitola byla z pohledu třetí osoby a další by měly být z pohledu první osoby-Eleanor, či jiné postavy jež bude vždy nad příběhem napsaná. Budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu, děkuji, že jste si příběh přečetli a přeji hezký zbytek dne🤍
ČTEŠ
Ztracená v sobě
RomanceNěkdy se jen tak posadím na lavičku v parku a sleduji lidi, stále to samé. Stejné situace, hádky, výrazy ve tváři. Stále ty svěšené hlavy plné starostí, prázdné výrazy ve tvářích osvětlené světlem z mobilního zařízení. Nikdy jsem je nechápala. Nechá...