~4~

546 46 7
                                    

Louis měl pravdu, když se druhý den objevil v kavárně, chlapec se červenal, když mu nabízel dnešní speciální nabídku. Modrooký se jen šibalsky usmíval a bavil se chlapcovou nervozitou, viděl mu do hlavy, věděl že myslí na ten sen.

,,A jaký by jsi mi doporučil, Harry?" Zeptal se, aniž by se podíval na jeho jmenovku a tak trochu Harryho znervóznil, ale to je v pořádku, mohl si to přeci přečíst, když tu byl včera. Objednal si ještě kafe  Podal mu dortík a Louis se ujistil, že se jejich ruce otřely o sebe a Harrymu se nad tím zasekl dech. Sedl si ke svému stolu, kde byl včera a sledoval Harryho. Mohl by tak strávit elý den a doopravdy, byl tu až dopolední pauzy, dal si několik dortíků a téměř nespouštěl oči z Harryho. 

Ten se dnes nervózně ošíval, kdykoliv s Louisem omylem spojil pohled, nervózně se ošil a snažil se najít nějakou práci pro své ruce a mysl, aby přebil to, jak se do něj Louisův pohled zarývá. Po obědě se Louis ale zvedl, nechal tam peníze a poměrně veliké dýžko a vydal se ven. Nic moc tu nebylo, ale za zajímavý považoval les za vesnicí. Za vesnicí byly jakési kopce, celé zaplněné lesem, který už na pohled vypadal dobře. Věděl, že bude Harryho démonem, dokud chlapec buďto nezemře, což se lidem stávalo, když byli dlouhodobě s démonem, nebo ho Harry od sebe rituálem sám neodpoutá. Také věděl, že les je mimo vesnici a jeho síly chabnou rychle, tak si ani nebyl jist, jestli bude mít sílu létat a nebýt vidět zároveň.

Vletěl do lesa a musel si sednout, aby načerpal nějaké síly a mohl zase letět na kopec, odkud se chtěl projít zpět do vesnice. Sedl si velmi vysoko na jeden strom a sledoval, jak se špička prohla. Slyšel zvláštní šum a trvalo jen vteřinu, než mu došlo, že je někde velmi blízko duch. Démoni narozdíl od lidí totiž slyší šum, lidem začne pískat v uších. Vydechl, než řekl, ať se mu ukáže a duch chtě nechtě musel poslechnout. Seděl na tom samém stromu, ale jelikož nic nevážil, mohl sedět až na špici.

,,Co dělá tak mocný démon v tomto městě?" zeptal se duch a Louis zavrčel, tento duch byl hodně drzý. Jen zvedl ruku a ukázal tak provaz, co vedl do vesnice. Duch kývl hlavou.

,,A ty? Máš tu rodinu?" zeptal se Louis. Normálně by odsekl, nebo schodil ducha ze strommu a smál se, ale cítil se unaveně. Duchové již neměli tělo, byli jako obláček šedé páry, který vypadal, že se ledabyle prohání jakousi schránkou, která má trochu tvar těla. Mohli jste je sledovat hodiny, jako zírat do ohně. 

,,Rád sem tam otravuji lidi." zasmál se suše duch a Louis kývl. ,,Jsi slabý." podotkl duch a nebylo to útočné. Oba dva se dívali na město. ,,Měj se, sluho pekel." řekl po chvíli a mráček se začal pomalu pohybovat směrem k městu. Toto už bylo daleko více drzé.

,,Trp, mrtvolo." a to také nebylo zlé, démoni měli suchý a černý humor, něco jako creepypasteři. Když byl konečně odpočatý, začalo se už stmívat a tak přesunul výlet na kopec na později. Napadla ho skvělá věc, co kdyby sem dostal Harryho? Třeba když by spal, mohl by ho sem donést a sledovat, jak asi zareaguje, až se probudí, páni, to zítra udělá. S tím úsměvem se vydal do města a v temné ulici se opět přeměnil na viditelného. Čas mu přál a Harry zrovna zavíral pekařství a sám se nocí rozešel ke svému malému bytu. Rozhodl se ho jen tak pro srandu sledovat. Harry se otáčel, chvíli a další se otočil, dokud se nezastavil a otočil se. 

,,Dobrý den!" zamával na něj

a jo, tenhle kluk byl fakt něco. 

Scared Now? /larry stylinson/ Kde žijí příběhy. Začni objevovat