Chtěl bych lásku

28.

"Kde je Adam?"

"Asi zase spí s tou děvkou."

"Neměli bychom se po něm jít podívat?"

Padla noc a já se o Adama bál. Sice už bylo zvykem, že chodil pozdě kvůli té holce, ale to neznamenalo, že se mu něco nemohlo stát.

"Otevři seee!"

Někdo lomcoval dveřmi. Nebylo pochyb, že to byl Adam. Stejně tak jako, že byl naprosto opilý.

"Pojď sem a nekřič. Jsi opilý."

"Nejsem Ricku, a puzzť mě!"

"Pravda, jsi rovnou ožralý."

"Tak ať ten skrček vypadne!"

Díval se na mě. Visel Rickovi v náruči a ukazoval na mě. Co? Proč mám vypadnout?

"Uklidni se Adame a běž spát."

"Ale já chci sspát s teboou, tak ať on táhne!"

Rozbrečel jsem se. Jako malé dítě. Věděl jsem, že z něj mluví alkohol, ale tohle zatraceně moc bolelo.

"Dobrou Adame, jdu na gauč."

Rychle jsem odkráčel do obývacího pokoje a schoval se tam. Proč to tak moc bolí. Vždyť je krásný, i když je opilý. Tak proč mi říká takové věci?

Celou noc se co pár hodin ozývalo zvracení. Rick vstal pokaždé s ním, aby pak nemusel uklízet celý byt.

Já jen ležel a poslouchal to. Proč jen mám pocit, že vše jen poslouchám, vše jen pozoruji.