VI.

338 24 5
                                    

Kane-píšu já
Drian-píše -_Steff_-

Poslední hodina tělocviku a na nácvik Romea a Julie. I když by si jiní mysleli, že jsem se se svou rolí smířil, tak ne. Stále jsem na Kaith a trochu i na Ferryho naštvaný. A ani mi pořád nevysvětlila proč jsem Julian já.
Z myšlenek mě vytrhne Jeffova otázka. ,,Jdeš si se mnou odpoledne a dvojčaty zahrát? Měli by přijít i ostatní." Těmi ostatními myslí další lidi z naší čtvrti, kteří s námi chodí hrát basketbal. Ani jsem si neuvědomil, jak dlouho jsem nebyl s nimi venku, protože jsem většinu svého volného času trénoval na hru, anebo trávil čas s Kaith a Kanem. Je pravda, že mi začínají všichni chybět, ale dramaťák a Kane...a k tomu dneska budeme trénovat důležitou část, kdy Romeo bojuje s Parisem, kterého hraje Pierce, a tam bohužel nesmím chybět. A hlavně, celý den se až nezdravě těším až uvidím Kanea. I den bez něho mi přijde jako věčnost. 
,,Promiň dneska nemůžu, s dramaťákem cvič-" 
,,No jo, zase ten tvůj Romeo a Julie! Nechceš si toho tvého Romea třeba i vzít? Stejně s ním trávíš většinu svého času." skočí mi do řeči a obviňuje mě a nemyslím si že právem. 
,,Máš snad něco proti Kaneovi!?" Teď už jsem taky pořádně vypěnil. Do mého kámoše se teda navážet nebude. 
,,Ano mám! Vždyť si ses na nás kvůli němu úplně vysral! Co mám říkat malým dvojčatům, když se mě ptají se smutnýma očima, kdy přijde Dri? Mám jím říkat že se na nás vykašlal?! Seš snad do něj zabouchlej nebo co, že za ním furt lezeš?!" Křičí na mě po celé šatně, a jediným štěstím je, že jsou všichni už v tělocvičně a nikdo nás neslyší. 
,,A co kdyby jo?! Budeš mě za to nenávidět?!" Zoufale za kráčím na zpět a hned poté se zhroutím na zem jako hadrová panenka, kterou neudrží nohy. 
Jeff se zarazí, přestane křičet a jen na mě oněměle zírá. ,,Děláš si prdel?" Zeptá se už trochu klidněji, a když od něj odvrátím pohled dojde ke mě. ,,Driane!?" Zase na mě zvýší hlas a čeká až mu odpovím. Teď se mnou skončí a bude mě nenávidět. 
Vzhlédnu k němu a v očích se mi zalesknout slzy. 
,,Kámo, to si mi to nemohl normálně říct a musel si mě nechat takhle o tom všem mluvit?" S něžností v hlase, kterou bych u něj nikdy v životě nečekal, mě chytne za rameno. ,,Já proti homosexuálům nic nemám, jestli sis myslel tohle." Podívám se mu do pobavených očí a stejně se pro jistotu zeptám. ,,Takže ti nevadí, že je tvůj nejlepší kámoš zamilovaný do největšího namyšlence na téhle škole?" Naschvál použiju jeho slova. 
,,Ty seš vážně číslo, Driane. Jasně že mi to nevadí...a i kdyby, tak mi do toho nic není. Teď si utři tu nudli u nosu a pojď, než nás pan Grahem nechá běhat kolečka navíc za pozdní příchod." Už s úsměvem mi nabídne ruku a já ji bez zaváhání příjmu. 

Nuda. Nuda. Nuda. Nejraději bych klidně i stál v cukrárně za pultem a na všechny se přeslazeně usmíval. Bylo by to stále lepší než pozorovat Colinsovou, jak nadává nějakému klukovi za to, že poťukával propiskou na lavici a tím rušil její nudný výklad. Jak si může myslet, že jí budeme poslouchat, když i jí samotnou to nebaví? A ještě ke všemu na chemii nesedím s tou otravnou palicí, ale s nějakým klukem, který se vrtá v nose. Nejraději bych flákl hlavou o stůl a nechal se poslat za dveře. Jenomže to si nemůžu dovolit, nechci mámě přidělávat další starosti, když jich má nad hlavu.Mrknu se na hodiny, abych se pouze přesvědčil, že neuběhlo ani deset minut. Amigos, asi tady zdechnu. 
Zaměřím pohled na Kaith, která si vše pečlivě zapisuje o lavici přede mnou. Nechápu, jak ji to může bavit. No ale, že se divým, když chce jít studovat tento předmět i na vysoké škole. Já se zatím nerozhodl, ale s dalším studiem to vypadá bídně, neboť pravděpodobně převezmu velení nad cukrárnou a budu si přidělávat...hlídáním dětí? Pravděpodobně. Taky přemýšlím nad tím, kam půjde Drian. Půjde studovat pryč? Bude studovat na nějakého trenéra tady? Půjde rovnou pracovat? Vůbec se mi nelíbí představa, že by odjel a já bych ho nemohl vídat každý den nebo obden.
Z přemýšlení mě vytrhne až silný hlas učitelky: "Určitě jste všichni poslouchali, takže si může z učiva minulé a dnešní hodiny napsat opáčko! Vytáhněte se nějaké papíry!" No to snad ne!  
Všichni si vytáhneme blok s papíry, které jsme si, kvůli takovýhle příležitostem, museli pořídit, a vytrhli z něj jeden papír.
"Skupina A bude mít na starost, co nejlépe zopakovat minulou látku a skupina B tu dnešní! Pusťte se do práce!" Takže je to v pohodě. Dneska jsem totiž tu krátkou látku neposlouchal, takže jsem rád za tu obsáhlejší, ale chápatelnější.

Romeo a...Julie?Kde žijí příběhy. Začni objevovat