Flowers of the Sun

2.

Zdravím, tak je tu po dlouhé době druhý díl. Doufám, že se vám bude aspoň trošičku líbit. Když tak pište jakékoli komentáře co zlepšit a tak. Tak si užijte čtení.

Niall

„Beep beep", začal zvonit budík na mém mobilu a já se jen po něm unaveně ohnal, abych se zbavil toho nepříjemného zvuku. Unaveně jsem si protřel oči a hned poté co jsem je otevřel jsem nemohl uvěřit svým očím a začal se chechtat. Z vedlejší postele na mě zíral Harry a ten vypadá po probuzení úplně jako nějaká strašlivá čarodějnice s těmi jeho dlouhými vlasy. Prostě vlasy rozcuchané od nevidím do nevidím a ospalý výraz ve tváři tomuhle dodával ještě větší recht. Lepší pohled po ránu jste ještě neviděli.

„Dobré ráno Harry, ty moje děsivá čarodějnice" začal jsem se ještě více smát. „Dobré dobré" ozval se otráveně s ranním chraplákem. Na to jsem se hned koukl na hodiny a raději jsem vstal z postele a šel se připravit do školy a upravit se do koupelny. Hned po mě do koupelny vlítl Harry s nadávkami že zase nestíhá.

Já si sbalil ještě batoh a mohli jsme se vydat rovnou na snídani. Ono když žijete na intru, tak si musíte vystačit s jídlem ze školní jídelny, ale alespoň nám tu vaří dobře. Hned jak jsme došli do jídelny, najednou vše utichlo kromě dvou osob. „Ale ale, kdopak se nám tu objevil, že by naše irská princeznička a její poskok květák?" ozval se náš hlavní nepřítel Liam a Louis. Jsou to pěkně namachrovaní fotbalisti co mají akorát hovno v hlavě.

„ Snad se těšíte na dnešek, prý mají dnes fotbalisti a volejbal spojenou tělocvičnu, venku prší, tak nás dali k vám. Úžasné, viď Loui?" zapěl Liam se zákeřným úsměvem a s pohledem stočeným k Louimu. Ten se hned ale stočil ke mně a k Harrymu. „Těšte se, dneska dostanete pořádnou nakládačku." A sjel mě zákeřným pohledem. Zasekl se mi dech, když mě tak pozoroval. Ne, nesmím prokázat strach a nejistotu, uklidni se Nialle, chce to nádech a výdech.

„Pche, vy si myslíte , že nám něco uděláte? Nám dvěma? Takové dvě nuly jako jste vy dva?" Ozval se konečně Harry, který doteď neřekl pomalu ani slovo. „ Pojď Nialle, nebudeme si ničit den, těmi dvěma." Vzal mě za loket a odešli jsme si sednou k jednomu stolu v koutu jídelny.

„ Co to mělo znamenat Nialle? Normálně se nenecháš urážet jimi. Co se to s tebou děje? Sjel mě tentokrát pohledem Harry." Ale niic, jen mi v hlavě běžel plán. jak se jím kdyžtak pomstít" usmál jsem se zákeřně a dál ignoroval Harryho starostlivé pohledy. V hlavě už mi doopravdy běhal plán, co jim uděláme.

„ No tak pojď, zajdeme si pro něco k jídlu a potom musíme jít už do tělocvičny." Řekl jsem, a tak jsme si zašli pro jídlo a spěchali do šaten, abychom se mohli převléct.

Zůstal jsem v šatně sám, protože Harry ještě si potřeboval před hodinou dojít na záchod. Zrovna jsem byl skloněný ke svým botám, které jsem se snažil si zavázat, když v tom mě někdo pleskl přes zadek.

„Co to sakra!!" zařval jsem a rychle se otočil k dotyčnému." Alee princeznička se zlobí, nemáš ten zadek tak vystrkovat zlato" chechtal se Payne. „ Co si to sakra dovoluješ??!" Vyjel jsem po něm, ale on se jen otočil na patě a odcházel.

Hned na to se do šatny vřítil Harry. „ To jsi tu sakra nemohl být před chvilkou?! Ten idiot Payne mě plácl přes zadek!" Vyjekl jsem. Harry jen pokrčil rameny a ušklíbl se. „ Ber to tak, že ti jen závidí."

„Jako závidět má co, to je pravda ale pleskat mě nemusí, idiot, ještě abych si ten zadek vydenzifikoval, ještě od něho chytnu nějaké breberky." Řekl jsem za chůze k Harrymu a třel si zadek.

Vešli jsme společně do tělocvičny a postavili se k naší skupině, co se pomalu řadila na nástup. Přišel učitel Smith, kterého máme na tělocvik krátce, protože naše učitelka musela kvůli něčemu odejít ze školy a tak jsme dostali jeho.

„Takže, dnes kvůli špatnému počasí jsou tu zde s námi fotbalisté, a proto si dnes dáme volno a zahrajeme si vybíjenou. Rozcvičku si vezme jistě rád Louis Tomlinson, ale ještě předtím si dejte pět koleček kolem tělocvičny."

Jen jsem si povzdechl a dal se do běhu s Harrym po boku. „ Jsem zvědavý, kam to takhle tímhle učitelem dotáhneme, když nemůžeme ani pořádně trénovat. Jakoby nemohli fotbalisti mít přesunutý trénink" postěžoval si mi Hazz během běhu. ( wtf xd)

Když jsme doběhli všichni tak jsme si dali rozestupy a začali se protahovat jako Tomlinson. Mluvil jsem zrovna k Harrymu, ale ten si něco mrmlal pod vousy. „Co to meleš tak důležitého, že mě ani neposloucháš jako?" Zubil jsem se na něho. „ Proč ten Tomlinson má tak hezký zadek?" zašeptal zasněně. „ Co to sakra meleš Harolde? Ti hrabe nebo co?! Odkdy máš rád zadek toho debila?" Vyjekl jsem.

„Co? Cože? Já nic neříkal." Heh jasně, to ti tak budu věřit a nevěřícně jsem kroutil hlavou.

„ Takže, teď vyberu dva kapitány a budete hrát vybíjenou na dva týmy" řekl učitel a začal nás zkoumat pohledem, jakoby měl vybrat nějaké mistry ve vybíjené.

„ Payne a Styles. Vy dva , pojďte ke mně a vybírejte si do týmu. Harry naštěstí šel první a vybral si mě, takže to bylo v klidu, ale to co přišlo potom jak jsem si stoupl k Harrymu, tak mě málem srazilo.

...

Doufám, že jste to aspoň někteří odvážlivci tuto hrůzu dočetli až sem. Budu ráda když tak za jakoukoli odezvu.