„Chrisi?” zeptala se do telefonu.
„Ano, Call?” odpověděl jsem.
„Pojď na střechu, prosím.”
směšné, měli jsme baráky hned vedle sebe a volali jsme si, místo toho abychom za sebou šli a jen spolu prohodili pár slov.
„Co tam?” zeptal jsem se jí.
„Prostě pojď na střechu.” řekla.
vylezl jsem na střechu oknem, kouknul jsem se doprava a viděl ji na střeše jak kouká na hvězdy.
„Nezírej na mě a koukej se mnou na hvězdy.” řekla.
ČTEŠ
Calla.
Short StoryByla šťastná. Ale ne opravdu. Ani on ji nedokázal učinit šťastnou opravdově. {shortstory}
