Král mafie [ Probíhá Obří Korekce ]

•Pracovna•

Ráno mě probudily paprsky sluníčka. Vstala jsem z postele a šla do mojí koupelny. Je spojená s pokojem. Opláchla jsem si obličej. Nanesla pastu na kartáček na zuby a začala si je čistit. Sundala jsem ze sebe pyžamo a vlezla do sprchy. Pustila jsem teplou vodu. Opláchla jsem se a nanesla na tělo trochu medového mýdla. Tu vůni miluji. Spláchla jsem ze sebe bublinky a vypla vodu. Natáhla jsem ruku a podala si ručník. Osušila jsem se a zabalila jsem se do něj. Vylezla jsem ze sprchového koutu a v ručníku se vydala do pokoje. V pokoji jsem si vytáhla ze skříně oblečení. Rozhodla jsem se pro světle růžový crop top svetr, riflovou sukni a bílé tenisky. Z vlasů si udělala neupravený drdol.

Pak jsem se vydala dolů do přízemí. Tam máme kuchyni. Nachystala jsem si snídani. Dala jsem si jogurt s banánem. Jím ho každé ráno. Po snídani jsem šla do pokoje. Po cestě mě ale otec zastavil se slovy 'ať jdu do jeho pracovny'.

Když vyjdu nahoru a zaklepu ozve se ,,dále" a já vstoupím. Uvidím otce a o něco staršího muže než jsem já s úšklebkem na tváři. ,,Seznamte se. Toto je Marek Large. Tvůj snoubenec." řekne otec. Vykulím na něj oči. ,,Co?" Vyjeknu. ,,Nebuť drzá!" řekne a já na tím protočím oči. Co si o sobě myslí žemě jen tak prodá nějakýmu chlapovi? ani náhodou! ,,Marku nechám tě tu s ní chvíli." řekne otec, pak se otočil tak aby to vypadalo že nechce aby jsem to slyšela a řekl stejným hlasem: ,,Kdyby tě neposlouchala tak si s ní dělej co chceš a řekni jí podrobnosti!" Pak odešel a já s ním zůstala v jedné místnosti. Prohlédla jsem si ho. Nebyl ošklivý. Byl zatraceně sexy ale nechci ho!  ,, Takže kočičko poslouchej a pamatuj si to co ti povím!" začal ten slizoun. ,, Zítra máš narozeniny a čeká tě večírek na kterém oznámíme naše zasnoubení. A v sobotu bude svatba. Po svatbě už budeš mít nabalené kufry a odjíždíme na svatební cestu. Moje pravidla ti řeknu jindy." řekl a já malém omdlela. To není možný. Proč já? Proč zrovna on? Měla jsem v hlavě tolik otázek všechny byly proč? A žádná neměla odpověď. Na jediné co jsem se zmohla bylo to že jsem se otočila a odešla do svého pokoje. Nechápala jsem to. Vždyť to nemělo důvod. Rozbrečela jsem se. byla jsem zoufalá.

Asi za půl hodiny přišel Marek. Ani nezaklepal a vešel do pokoje. Šel ke mě blíž a blíž. V tom jsem narazila na zeď. Bolelo to. Došel ke mě a skoro se mi rty dotýkal ucha. Zašeptal: ,,Jsi moje kočičko a doporučuju ti zastrčit ty drápky nebo budu zlej a to by jsi si už nijak nepomohla." Naklonil se ještě blíž a sotva slyšitelně zamumlal: ,,Máš tu kamery a hlasové odposlechy. Neboj se."  Pak se odtáhl a šel ke dveřím tam se na mě otočil a řekl,, Nacvičuj si svoje ano!" A odešel. Byla jsem zmatená. On na mě byl hodný? Řekl mi aˇse nebojím? 4eho ? Jeho?  Když jsem slyšela odjet auto sbalila jsem se na postel a rozbrečela se. Nic jsem nechápala. 

Ležela jsem tam přes hodinu. Nebrečela jsem jen jsem přemýšlela co se to vlastně děje.  Nakonec jsem se rozhodla si dát vanu. Vlezla jsem do své koupelny a napustila si vano teplou skoro horkou vodou. Dal jsem do ní šumivou kouli a nějaká voňátka. Svlékla jsem se a ponořila se do vody. Relaxovala jsem. Zavřela jsem oči a snažila se nad ničím nepřemýšlet. 

Moje koupelna.

Můj pokoj.

Kolem jedné hodiny odpoledne jsem se šla najíst. Měla jsem strašný hlad. Dala jsem si špagety s Bologneskou omáčkou a sýrem. Já vím velmi dietní jídlo ale já ho miluju!

Za pár minut přišla moje mladší sestra Sofie. Hodně si spolu rozumíme.

 ,, Dáš si taky?" zeptala jsem se jí. Ona s nadšením kývla. Přichystala jsem jí tedy to samé co jsem měla já jen o trošku menší porci než jsem dala sobě. 

Po jídle jsme si šly umýt ruce a Sofinka si musela umýt i pusu. Je na to expert. Dokáže se zašpinit jen pouhým jezením chleba. Pak jsme si spolu pustili nějakou dětskou romantickou komedii na Netflixu. Byla to taková blbost až jsem zapomněla i na moje starosti ohledně svatby, otce a Marka.