JMÉNO A PŘÍJMENÍ: Lucas Frankie Russel
VĚK: 26 let, 3.12.1994
VÝŠKA: 180 cm
VÁHA: 68 kg
POPIS: Lucasův vzhled by se dal popsat jen pár slovy. Není ničím nějak extra nápadný. Má černé kratší vlasy, ale ty má často schované pod čepicí nebo kapucí bez které skoro nevychází.. Má pod okem a na tváři viditelnou jizvu. Tu má z dob kdy ještě pracoval v Japonsku jako cracker/hacker. Většinou ho venku zahlédne s batohem ve kterém nosí svůj notebook. Také nosí jen černou barvu, no je pravda že občas má i hnědou mikču nebo bílé tričko, ale to jen zřídka. Po rukách má hodně drobných tetování, jsou to hackerské symboly, neznalec to však bere jako nepovedený tetování.
STATUS: IT
POVAHA: Luke byl mladý muž, který nevyčníval ničím výjimečným z davu. Byl to celkem přátelský kluk, ale jelikož byl hodně nedůvěřivý, neměl moc přátel. Nevyhledával moc často společnost. Občas si se svým kamarádem vyšel, ale dejme tomu že to bylo jen párkrát do roka. Trávil čas raději sám v klidu domova, občas ho ale jeho práce donutila jít do terénu.. Byl hodně podezíravý. Proto měl vážně jen blízký okruh přátel a nikomu jinému nevěřil.. Byl taky hodně vlídný a citlivý člověk. Dokázal s lidmi soucítit, proto bylo snažší s nimi moc nemluvit.. Rád si budoval kolem sebe stěnu že mu na nikom a ničem nezáleželo. Ono to taky asi tak bude. Měl rád jen svou práci a svého psa. Byl velmi skromný, snažil se být nenápadný a nebudit příliš velké podezření.. Neukazoval nikde žádné bohatství. Ne že by byl tedy úplně nějak za vodou, ale kdyby si to přál nejspíš by to nebyl problém.. Byl trochu nesmělý, a nejistý ve vystupování, často proto vystupoval pod svou přezdívkou Lucky707. Bylo to snadnější než s lidmi komunikovat napřímo. Byl velmi důsledný a pečlivý. Když něco dělal tak to dělal pořádně. Byl hodně cílevědomí a když se mu něco nedařilo dostával se kvůli tomu do úzkých.. . Jeho cílevědomost vedla k tomu že chtěl být hodně vzdělaný. Měl dobré studijní výsledky, proto i když školu opustil nepřestával se rozvíjet. Má rád všeobecný rozhled na svět. Je pilný a vytrvalý, hodně trpělivý a měl pevnou vůli, proto ve svém oboru jen kvetl. Býval umíněný jako beran, proto když si něco usmyslel tak to také udělal..Je technický typ. Dal by se také popsat jako takový zlodějíček. On neměl problém někomu pořádně uškodit. Nedělal to ale jen tak, pokud jste mu ale nabídli jistý obnos peněz na nic se neptal a prostě to udělal.. Byl svým pánem, nemusel nikoho poslouchat díky jeho zkušenostem se k němu ani nikdo nemohl jen tak dostat. Dával si hodně velkým pozor aby se k němu nikdo nedostal moc blízko.. Když už náhodou někdy vyšel ven měl většinou kapucu na hlavě.
MINULOST: Měl celkem normální dětství vyrůstal s otcem i matkou a za nedlouho i s mladší sestrou. Není k tomu nic moc co říct. Aby pravdu řekl tak si na své dětství ani moc nevzpomíná.Bydlel s rodinou v Kalifornii kam také chodil do školy, už ve škole se dalo postřehnout že je Lucas dost nadaný.Vše zvládal úplně s přehledem a výuka ho spíš nudila než aby mu něco dávala. I přesto že byl tak nadaný se nevydal na univerzitu. Každý den trávil doma na počítači. Někdo by řekl jaký dospívající člověk nesedí doma a nepaří hry. On dělal ale něco jiného. Svůj počítač několikrát rozebral a znovu složil. Zajímalo ho jak to vypadá uvnitř. Nedělal to jen s počítači, rozebíral různé věci, co mu přišlo pod ruku to rozebral, ne pokaždé se mu to podařilo složit zpět. Jeho rodiče to viděl jako nějakou nebezpečnou klukovskou zábavu. Jeho zábava během tří let přerostla v něco jiného. Stal se z něj takový malý nerdík. Nesnášel tohle označení. Stal se z něj počítačový specialista a programátor. Bylo mu asi čtrnáct když začal s první heckováním. Nezačal hned nabouráváním do kreditních karet a podobně, na to nebyl ještě dost dobrý. Začal s podváděním na internetových soutěžích a tak, Byl to ten nejsnadnější způsob jak začít. Na to stačilo skrýt pouze svou IP adresu a nikdo na vás nemohl..Musel se naučit detailní fungování systému. Zapamatovat si spoust čísel. Díky tomu se naučil jak tohle všechno používat a jak si svou vlastní síť upravit podle svých představ. Jen něco ho pořád drželo zpět. Jelikož žil se svou rodinou nemohl zkoušet tolik věcí kolik by chtěl. hodně četl, ale jak čas utíkal, zjistil že čtením se toho moc nenaučí. Nejlepší bylo pořád to zkoušet a zkoušet. Musel si to začít zkoušet aby věděl ke dělá chyby a měl prostor pro zlepšení.. Měl to v krvi. Protože jak on říkal hackerem se člověk nestane, narodí se jím. Ne takhle to dál nejde. Musel rychle něco začít dělat. Proto se v šestnácti vybavil všechny věci pro cestu do Japonska. Ano do Japonska, protože kde se nejlépe naučit technice než zrovna tam. Bylo to složité, ale nakonec se mu to nějak povedlo, byl mladý všude měli spousty otázek a on už z toho byl unavený. Nakonec se ale dostal do Japonska bez problému, tam už se mezi těmi lidmi ztratil jako nic. Bylo na čase začít. Jediné co měl bylo menší obnos peněz a jeho notebook. Co s tím.? No rozhodně by potřeboval práci, našel si tehdy práci jako umývač nádobí v jedné restauraci. Tam pracoval ale necelé tři měsíce.. Začínal tak že hackoval na veřejných místech jako jsou kavárny, restaurace, nádraží. Prostě na veřejné wi-fi. Díky tomu k té veřejné wifi bylo připojeno další x lidí a on se naučil prolézat jejich telefony a počítače. To bylo zatím co mu stačilo. V tom momentě kdy se naboural do prvního účtu se to stalo. Otevřely se dveře do světa... Elektronický signál se řítí telefonní linkou jako heroin žilou narkomana, nachází úkryt před ubíjecí každodenností... Nachazí Board. "To je to místo...Sem patřím.." Během chvilky se dostal mezi další hackery a ty ho ochotně přijmou mezi sebe. Byla jen otázka času než se dostane na jejich úroveň. Netrvalo dlouho a v dvaceti zvládl snad vše co ostatní. Znal je všechny do jednoho..I když je nikdy neviděl, nikdy s nima nemluvil, ale přesto je znal.. Začal využívat existující služby bez placení, mohly by být skoro zadarmo, kdyby nepatřily smelinářským hltounům, hlavně že nás nazývají zločinci..On pouze objevoval, dychtil po vědomostech a oni ho stejně nazývají zločince. Jeho nick už byl celkem známý a ona své služby nabízel na darkwebu, kde ho můžete najít doteď.Úplně se odprostil od vazeb přátelství, rodiny a lásky. Začal existovat bez barvy pleti, bez národnosti, bez náboženských předsudků a stejně ho pořád nazývají zločince. Nechápal to, neudělal nic špatně. Zatím nikomu úmyslně nezničil život nebo mu neukradl větší obnos peněz. Najímají ho firmy aby jim pomohl se zabezpečením, ale to mu nakonec přestane stačit a začne spolupracovat i se soukromníky a jednou dokonce spolupracoval s japonskou mafií. Jedna věc se sešla s druhou a on se dostal až na vrchol crackerského byznysu..Ano už to nebyla zábava, jakmile se v tom začnou točit peníze je to vždy byznys. Někdo tvrdil že hackeři začali vydělávat víc jak drogový dealeři a to se mu líbilo.. Bylo na čase se zase někam posunout. Začal dělat složitější věci, ale kdyby je měl jmenovat byli by jsme tu hodiny a hodiny.. Proto založil něco jako svůj hackerský manifest. Měl sestavený svůj tým který mu s praci pomáhal. Jeho služeb začínají využívat hodně lidé z Ameriky, proto se rozhodl znovu přestěhovat. Pořídil si jeden menší byt v New Yorku.. Sousedé jsou sice trochu zvědavý, ale to mu nějak nevadilo. Měl sice pronajatý byt 3+1, ale obýval pouze 2+1. Jednu místnost měl udělanou jako své doupě kde pracoval. Nemohli jste si toho všimnou na první pohled když jste k němu vešli. Dveře měl důkladně schované. Vstup do místnosti se nacházel v jeho skříni. Pro vstup do místnosti jste museli znát heslo, které měl jen ve své hlavě, tak jako všechna svá hesla. Vycházel ven jen k večeru kdy si potřeboval nakoupit nějaké jídlo, nebo měl práci v terénu. Často když musel s počítačem do terénu se schovával na střechách budov ve kterých se nacházel počítač, který se snažil hackout. Uměl se nabourat skoro na jakoukoliv kameru v budově, takže to pro něj bylo ještě snadnější.. Moc často to ale naštěstí dělat nemusel, pracoval raději z domova, byla pak jistota že na něj nikdo nepřijde.. Jakmile ho budete hledat na dark webu najdete nejspíš jeho video které se jmenuje hackerský manifest ve kterém říká: "Toto je teď náš svět.. Svět elektronů a spínačů, krása baudu. Využéváme existujících služeb bez placení, mohly by být skoro zadarmo, kdyby nepatřily smelinářským hltounům, a vy nás nazýváte zločinci. My objevujeme.... A vy nás nazýváte zločinci. Dychtíme po vědomostech.. A vy nás nazýváte zločinci. Existujeme bez barvy pleti, bez národnosti, bez náboženských předsudků a vy nás nazýváte zločinci.. Vy stavíte atomové bomby, vy vedete války, vy vraždíte, podvádíte a lžete nám a chcete, aby jsme věřili tomu, že je to pro naše dobro.? Přesto jsme my zločinci.. Ano jsem zločinec.. Mým zločinem je zvědavost. Mým zločinem je posuzování lidí podle toho co říkají a co si myslí a ne podle toho jak vypadají. Můj zločin je to, že jsem chytřejší než ty, což je věc, kterou mi nikdy neodpustíš. Jsem hacker a toto je můj manifest. Můžete zastavit jednotlivce, ale nemůžete nás zastavit všechny...Koneckonců, všichni jsme stejní..." Neměl rád jak vláda jednala s lidmi a dal to také najevo. Teď se poslední měsíce jen poflakoval a dělal různé prácičky. Až do dne kdy ho kontaktovala jistá společnost. Vždy se řadil mezi šedé hackery, to jsou ty že dělají pro ty hodné i pro ty zlé.. Když ho kontaktovala společnost jménem S.H.I.E.L.D. bylo jasné že nabídku musí zvážit. Nakonec se jí rozhodl i přijmout a připojil se k této organizaci. Bude to pro něj něco nového. Věřiol svým schopnostem. Dokázal přerušit už různé útoky, také dokázal pár svých útoků dotáhnout do konce. Neměl strach z téhle práce, no možná měl trochu strach jak si bude rozumět s dalšími lidmi ze společnosti. Bylo jasné že ne každý jeho chování pochopí.
ČTEŠ
SHIELD RPG
RandomTato knížka bude spíše jen ukázka postav v naší hře. Pokud bude mít někdo zájem se přidat, stačí napsat.