Byla jsem se sestrou sama doma a byl večer, deset hodin. Seděli jsme na zemi a povídali si. V tom se s vrzáním otevřeli dveře pokoje. Nechápavě jsme se na ně podívali. V chodbičce byla tma jak v pytli, i tak jsem se zvedla a přešla až k nim. Sestra se strachem klepala a vrtěla nesouhlasně hlavou. Chytla jsem kliku dveří. Když jsem je zavírala, v chodbičce se na mě dívali svítivě rudé oči.
