Egoista..

6.

Pohled Jungkooka
Je to krásný pohled na to, jak za vámi běží každá fanynka, která chce fotku a podpis. Jak se žene za tím, jak moc dokonalý jste. To je úžasný pocit. Miluje mě celej svět. Nic lepšího si nemůžu přát. Všichni mě milují.

Konečně se procházím ulicemi Soulu. Sám, bez kluků, bez novinářů či fotografů. Neříkám že mi to s klukama nějak vadí, ale ty jejich keci na mou dokonalou osobu... Tssss někdy to fakt přehánějí.

Jdu s hlavou sklopenou, přes pusu mám roušku, na očích sluneční brýle, nejdražší, které jsem v Gucci obchodě našel. Na hlavě černá puma kšiltovka, na sobě žlutou kostkovanou košili s černými pruhy a přes ni mám koženou bundu, nejdražší co se dala sehnat. Roztrhané džíny, a Fila boty. Život hvězdy je tak krásný. Můžu mít vše na co si pomyslím, každá holka mi padá k nohám.
Nad touto myšlenkou jsem se uchechtl.

Chvíli jsem tak ještě přemýšlel nad svým dokonalým životem, než mě z toho vytáhl křik fanynek. No jo, práce volá. ,,Ahooj, tak co, fotka, podpis? Dneska mám dobrou náladu, takže zadarmo." Řekl jsem a všechny začaly pištět štěstím. No jo, práce hvězdy je zároveň i těžká.

Chvíli jsem se tam s nimi fotil, ale jakmile jsem uviděl nějakou dívku, která na mě jen koukala aby zjistila co se děje, ale jinak by pohledem ani nezavadila, naštval jsem se. Mě milují všichni, a tak to i bude.

Fanynky se na mě začaly drát jak na nějakou kořist. ,,Nebojte, vyfotím se s každou a každé dám podpis, vím že mě milujete, ale počkejte dámy." Řekl jsem abych je uklidnil. Rychle jsem se se všemi vyfotil a rozdal podpisy a rychle odešel za tou dívkou. Nezavadit o mě pohledem? To už přehání, ne?

Nějakou chvilku jsem ji sledoval. Když mi už došlo kam asi míří, trochu jsem se rozběhl abych tam byl dřív. Povedlo se. Jsem tu dřív jak ona. Je to nějaká zapadlá ulička, tak jestli mě tady někdo nachytá, mám po kariéře. Všude okolo se válejí odpadky, popelnice narvané, myši se hrabou v odpadcích, po okrajích balkónu, co jsou do uličky, běhají nechutné kočky, nechápu jak to někdo může mít rád. Znechuceně jsem se opřel zády o zeď a už teď litoval, že to bude špinavé a že budu smrdět. Opřel jsem se ještě jednou nohou o samou zeď a vyčkával až se uráčí přijít.