Psací výzva 2020 ✅

Březen 2020 | Karanténa a psaní

Cíl: 300 000 slov za rok 2020

Souhrn března: 

Celkový počet napsaných slov za 31 dní: 32 901
Průměrný denní počet slov: 1 061
Nejméně napsáno: 100 (2.3. a 6.3.)
Nejvíc napsáno: 1808 (20.3.)
Čas strávený psaní za celý měsíc (zhruba): 45 hodin
Průměrná doba psaní v jednom dni: 1 hodina
Původní měsíční předpoklad: 25 420 (o 7 481 víc)

Roční cíl splněn z 35,1 %

Březen byl pro mě měsíc zmatku, chaosu,  nejistoty a vlastně všeho špatného. Na to, že se po březnu nesu jméno se ke mně tedy moc vlídně nezachoval. Původně jsem měla první týden března být na lyžáku v Rakousku, ale nakonec jsem kvůli organizaci ve škole nikam nejela a zůstala tak doma. Řekla jsem si,  že si ale stejně udělám ty psací prázdniny a nebudu celý první týden psát, což jsem stejně porušila a něco málo napsala. Také nesmím opomenou současnou situaci, o které sice mluvit nechci, ale vím, že mě nějakým způsobem ovlivnila. 

Díky tomu, že už od 11.3. sedím doma a nemůžu jít ani na nákup, nechci-li zažít water-boarding (snad to píšu správně). S mokrou rouškou na hubě, zamlženými brejlemi a nevyzpytatelným počasím je lepší sedět doma na zadku. 

Upřímně, jsem asi jeden z mála lidí ve svém okolí, komu tohle opatření nevadí a užívá si ho. V podstatě mám takhle víc času na to psát, věnovat svým koníčkům a zároveň stíhám dělat i věci do školy a trochu se vyspat. Musím říct, že mi tohle opravdu pomáhá a díky této karanténě se mi podařilo udržel dost zajímavý streak, který jsem v pátek už kvůli očím nezvládla. Sedmnáct dní každý den víc jak 1k slov? To se mi ještě nepovedlo. 

Dneska tu pro vás žádná moudra nejspíš nemám, neboť jsem během března nic nového nevyzkoumala. Možná jenom to, že nejsem stroj a že i já mám limity a nedokážu tedy každý den splnit své očekávání. Někdy se mi nedaří. Leze to ze mě jak z chlupaté deky a každé slovo vypotím stěží. Jindy můžu psát, co hrdlo ráčí. Je důležité znát hranice a netrestat se za to, když se něco nepovede. 

Nechci se znovu vracet k současné situaci, ale chtěla bych jenom zmínit, že to, co se kolem nás děje je sice hrozné, ale neměli bychom se hroutit a zbytečně se stresovat. Dej si kafčo, hoďte tlapky nahoru a zahrabte se do dek s něčím ke čtení. To jdu udělat totiž taky.