Fake dad (HS/Larry Mpreg)

15. Díl

Dominic se ten večer sebral a zmizel bůh ví kam. Hledal jsem ho asi tři hodiny než jsem ho konečně našel v jednom baru. Trvalo mi celkem dlouho, abych ho přesvědčil k odchodu. Slíbil jsem Danielovi, že pro něj přijedeme oba hned brzy ráno a hodlal jsem to dodržel.

Podařilo se mi to a proto taky teď sedíme oba v autě a míříme k mým rodičům pro našeho syna. V autě bylo ticho, hodně nepříjemné ticho.

Dominic se na mě ani nepodíval, byl naštvaný a to opravdu hodně. Ale jakmile jsme vstoupili do domu a rozeběhl se k nám Daniel bylo to jako kdyby se mezi námi nikdy nic nestalo. Jako mávnutím kozelným proutkem. Den před tím jsem slíbil Danovi, že se mu budeme ten den věnovat a půjdeme kam bude chtít. Takže jsme hned ráno vyrazili do hračkářství, následně na motokáry, po nich na oběd a potom do jump parku. Mezi námi dvěma se to napětí dalo krájet, ale snažili jsme se kvůli malému.

Domů jsme se vraceli až navečer, Daniel v autě usnul, čehož jsme s Dominicem využili aby jsme vytahali nákup který jsme stihli cestou domů.

"Podívám se ještě do schránky," oznámil jsem Dominicovi když odnášel poslední tašku. Otevřel jsem tu plechovou krabici a vytáhl z ní jeden jediný dopis. Odesílatel byla nějaká advokátní kancelář.

Zatemnilo se mi před očima, když mi došlo, co by to mohlo být. Cítil jsem, jak se mi na čele tvoří kapičky potu, tak strašně se mi třásly ruce, že nechápu jak se mi dopis podařilo otevřít.

Byla to výzva. Výzva aby se nezletilý Daniel Harry Styles dostavil k vykonání testu DNA, za účelem určení totožnosti se Zaynem Javaddem Malikem, a vyloučení neshody s jeho zákoným zástupcem Harry Edwardem Stylesem.
Dále byly nějaké právnické řeči, ale také tam bylo kde a kdy se bude test konat a několik upozonění, co se bude dít, když se nedostavíme.

Zíral jsem na ten kus papíru a v duchu si opakoval, že tohle přeci nemůže být pravda.

"Harry?" Uslyšel jsem za zády. Nevěřícně jsem se otočil za tím hlasem, který jsem poznal ještě před tím, než jsem se vůbec otočil.

Stál přede mnou a díval se na mě. Louis.

Co se to do prdele dneska děje?

"Co tady chceš?!" Vyplyvnul jsem na něj. V ten moment se vedle mě objevil Dominic se spícím Danielem na rukou. No skvělé, může být tohle ještě lepší? Frustrovaně jsem si vjel psrty do vlasů.

"Harry, prosím, mohli by jsme si promluvit?" Díval se na mě prosebně Louis ignorujíc Dominica.

"A o čem? O čem by jsi se mnou chtěl mluvit? Nechápu, kde se v tobě bere tolik drzosti, aby jsi přišel až sem!" Křičel jsem na něj šeptem ve snaze neprobudit malého.

"Harry, prosím.." požádal mě znovu.

"O co tady jde?" Zeptal se nechápavě Dominic, když už měl dost toho jak byl mimo.

Tohle byla vážně šílená situace. Proti mě stál chlap, se kterým jsem před lety spal a kterého jsem miloval tolik, že jsem přenesl přes srdce všechno kolem něj. Vedle mě stál muž, jež je mým součastným přítelem u kterého si nejsem jist, jestli k němu ještě pořádně cítím dost. Ten má na rukou mého syna, který je zároveň synem toho prvního muže, kvůli kterému celé tohle je a já mezi nimi. Jako hromosvod. Tohle přeci není normální, připadal jsem si, jako kdybych se ocitnul uprostřed nějaké pitomého vymyšleného filmu.

Jenže tohle bohužel nebyl film, byla to realita a já tu realitu musel žít.

"Dominicu, tohle je Louis Tomlinson." Oznámil jsem mu po několika minutách mlčení. Dominicovi přelétlo po tváři pochopení a následně se na Louise nenávistně zadíval.