1.Kapitola

17 3 3
                                    

Ještě sem se nepředstavil pořádně...jmenuju se Kei Yuxi. Je mi 16 let a sem z Brooklynu. Jméno mám po tátovi...Otec je Korejec a máma Američanka. Táta od nás odešel ale proč to nevím... Zpět k přítomnosti!

S Ryuum jsme šli k nám domů. Po cestě jsme vzpomínali na všechno co jsme kdy zažili. Je to můj první a nejlepší kamarád kterého sem spoznal.  ,,Víš už o tom?" Zeptal se po chvíli. ,,Heh? O čem mluvíš?" Zeptal sem se zvědavě. Na chvíli ztichl. ,,Dozvíš se sám" Zašeptal. Nechápavě zavrtím hlavou. Nikdy takovej nebyl..proto se divým. Vytáhnu klíče od domu a odemknu. ,,Ahoj, miláčku!" Ozve se hned máma s krabicí. ,,C-co tu děláš s krabicemi?!" Vyjekl sem a přišel do obýváku. Všechno...všechno bylo zabalený. ,,Synáčku, stěhujeme se i s rodinou Syuntayi" Tohle mě šokovalo... ,,T-tys o tom věděl? A neřekl jsi mi to?!" Zadíval sem se červenovláskovy do očí. Zklamaně uhl pohledem. ,,Promiň" Dodal ale i tak se jemně usmál. ,,Ale představ si to! Budeme bydlet spolu! Budeme spolu chodit do školy a i všechno ostatní!" Nadšeně mu tancovali jiskřičky v očích a usmíval se jak jen mohl. ,,Uhmm., J-jo"  Ůplně jsem zčervenal když se ke mě přiblížil až moc blízko.  ,,Omlouvám se, že jsem ti to neřekla. Ale měla jsem své vlastní důvody" Pohladila mě po vlasech které následné rozcuchala. ,,M-mami!" Fñukl sem pobaveně. ,,Já ti je spravím ještě lepší" Vlítl do toho Ryuu a začal mi vlasy upravovat.  Počkat...upravovat? Zmýlil jsem se... Ještě víc mi je rozcuchal a teď je mám pomotaný.  ,,Máš radost?" Zeptal sem se, když svoje "dílo" dokončil. ,,Neskutečnou!" Založil si ruce v bok.  ,,Kluci, mohli by jste mi pomoct?" Přišla za náma moje máma. ,,Jasně!" Oba jsme si plácli a začali pomáhat.

Warrior catsKde žijí příběhy. Začni objevovat