Let's Dance

13.

Přečtěte si to prosím úplně dole. 👇

Z davu lidí kolem bylo hlasitě slyšet číslo jedna, ale ještě hlasitěji číslo dva. Byl jsem šťastný, stejně tak jako ostatní z mého týmu a začali jsme jásat. ,,Tak co bakugo jaký to je.. Prohrát?" posmíval se Todoroki Kacchanovi. Chytil jsem Todorokiho za rameno na náznak toho, že se má zklidnit. ,,Drž hubu ty jeden půlenej šmejde" bylo vidět, že se v něm vaří krev. ,,Katsuki notak padáme odsud" přišel k němu Kirishima a tentokrát to byl Kacchan kdo byl chycen za rameno.

,,Asi taky půjdu" obrátil jsem se k ostatním ,,cože? Vždyť jsme vyhráli, tak to nějak oslavíme ne?? Přece jen to byl náš první battle" spustila Ururaka ,,můžeme to oslavit zítra, myslím, že to bude lepší, protože teď jsme unavení.. teda aspoň já" mírně jsem se usmál nad představou, jak ulehnu do měkkých peřin. ,,Tak dobře, oslavíme to zítra" usmála se Ururaka. ,,Izuku ještě bych si s tebou chtěl promluvit" přišel ke mně Todoroki s divný výrazem. ,,No t-tak dobře" vydechl jsem překvapeně.

Todoroki mě zavedl dál ode všech. Přeju si ať je to rychlý rozhovor, chci jít s Kacchanem domů. Má pro mě přeci to překvapení. Zajímalo by mě, co to bude. Todoroki mi luskl před obličejem, abych se probral a poslouchal ho. ,,Chci se tě zeptat na pár otázek a chci, aby jsi odpověděl pravdivě" jen jsem kývl. ,,Bavíš se s ním z vlastní vůle?" nechápavě jsem se na něj podíval ,,jak to myslíš z vlastní vůle?" zeptal jsem se ,,myslím si, že tě vydírá nebo ti vyhrožuje, aby si se sním bavil následně vyspal " zakýval jsem hlavou ,,tak to není... Vlastně jsme se začali bavit náhodou a pak se to nějak rozvinulo, ale rozhodně mě nikdy nevydíral" zčervenal jsem.. o co mu pořád jde? ,,Fajn ale víš, že mi můžeš říct cokoliv a já ti pomůžu.." usmál jsem se ,,já vím Todo, jsi můj anděl strážný" zachechtal jsem se tomu s Todorokim.

,,Řekni mi ještě, co přesně s ním máš" když mu řeknu, že jsme s Kacchanem spolu, bojím se jeho reakce.. Už tak reaguje podivně. ,,T-tak mi řekni co myslíš, že s ním m-mám" trošku se zamračil ,,nesnaž se vyhnout odpovědi... Je jedno co si myslím, já chci vědět jak to doopravdy je" teď už se na mě díval s neutrálním obličejem. ,,Já bych ale chtěl vědět nejdřív, co si myslíš, abych to buď vyvrátil nebo odkýval" chvíli se na mě jen díval a pak se sklonil na centimetr daleko od mého obličeje ,,myslím si, že si s tebe dělá hračku v posteli" díval jsem se mu do očí, ale nemohl jsem z nich nic vyčíst. Ve vteřině jsem byl trhnutím ruky stažen dozadu a zádama dopadl na něčí hruď. Podle vůně jsem hned poznal o koho se jedná. ,,Ty jsi vážně všude.. Nevidíš že vedeme důležitý rozhovor?" Kacchan hrdelně zavrčel ,,nepřišlo mi to jako normální důležitej rozhovor" stále jsem byl opěrný zády o Kacchana, který mě jednou rukou objímal okolo pasu. Jeho druhá ruka byla podél jeho těla, zaťatá v pěst. ,,Izuku.. Je moje domněnka správně?" spojil jsem s Todorokim pohled a zakýval hlavou v nesouhlas. On se podíval na Kacchana ruku, která mě drží okolo pasu. ,,Tak mi konečně řekni jak to je!" zvýšil hlas, ale jeho pohled zůstával chladný. Podíval jsem se na Kacchana, který se na mě podíval taky. Sklopil jsem pohled do země, Kacchanovu ruku jsem přesunul tak, abych ho za ní mohl chytit. Kacchan si semnou propletl prsty a upevnil stisk. Svůj pohled jsem přemístil na Todorokiho. Vypadal docela zklamaně a smutně. Kacchan mě začal hladit palcem přes kloub na ruce. ,,Když dovolíš půlenej, tak máme ještě nějaký plány" Todoroki nic neřekl, ani jednomu z nás už nevěnoval pohled a odešel.

O 15 minut později..

,,Deku notak.. Jednou se to musel dozvědět" snažil se mě povzbudit Kacchan, když jsme šli domů ruku v ruce.
,,Já vím, ale nechtěl jsem mu to říkat takhle.. Ale nějak normálně chápeš" kývl na souhlas. ,,Kam vlastně jdeme?" zeptal jsem se ,,můžeme buď ke mně nebo k tobě, záleží na tom co si vybereš" dal mi na výběr. ,,U tebe jsem ještě nebyl" usmál jsem se. ,,Jen nevím jestli mám někoho doma" pokrčil rameny ,,rád poznám tvé rodiče, přece jen ty už moji mamku znáš''  usmál jsem se.

Čtěte prosím:
Ještě jsem neumřela. 😁
Vím že jsem slíbila kapitolu už před dlouhou dobou, ale měla jsem rodinné problémy. Taky jsem měla včera narozeniny a dostala jsem novej mobil. Nemohla jsem se na tenhle účet dostat, protože jsem si nepamatovala heslo jak od tohohle účtu, tak od emailu celkově. A starej mobil jsem už resetovala. Naštěstí jsem ten email měla uloženej na počítači, takže jsem mohla udělat nový heslo. Tak jsem tady živá a zdravá. ❤️

Hrozně rychle nabíhají přečtení a mě to dělá neskutečnou radost. Tuhle kapitolu jsem měla v plánu udělat delší, ale utnu to tady. Nebudu dopředu slibovat kdy vyjde další, ale můžu slíbit, že se pokusím vydat co nejrychleji. Snad do pátku by to mohlo být, ale jak říkám, nic neslibuju. 💕

Moc děkuju za všechnu podporu, komentáře a 3k přečtení. 💖😻