A Traitor, An extra story (TMR CZ)

A Traitor

Byla hluboká noc, když se náhle probral s křikem ze sna. Znovu a znovu se mu zdálo o útoku rmutů na Plac. Viděl to, jak jeho přátelé umírají. Zrt. Alby. Charlie. I ti další. Hluboko v sobě měl zakořeněný strach. Kdy ta hrůza jen skončí? 

Dívka vedle něj rozespale zvedla své tělo do sedu a přitáhla si ho do náruče. "Klid, lásko. Pššt...je to jen zlý sen. Jsem tady s tebou," šeptala mu do ucha, zatímco jemnými ručkami hladila jeho paže, aby jej uklidnila. 

Slyšel její jemný hlas, kterým ho volala zpátky k sobě. Jeho tělo sebou rychle cuklo, automaticky se přitulil k jejímu teplému tělu. Noční můra po sobě brzy zanechala jen strach, když se probudil úplně. "Omlouvám se, že jsem tě vzbudil."

Koutky úst se povytáhly do jemného úsměvu, druhou rukou rozsvítila lampičku. Světlo zaplavilo místnost žlutým kotoučem, který odhalil skromně vybavenou ložnici s dvěma skříněmi a jedním stolkem. Zlaté vlasy se svezly přes jedno rameno a dopadly mu na hrudník. "Byl to jen sen, Gally. Jsem tu s tebou," špitla znovu, zatímco mu vtiskla polibek na čelo. 

Medvědí dlaň položil na její tvář. Oči znovu přivřel, zhluboka se nadechl. Její jemné, něžné doteky ho dokázaly vždycky uklidnit. "Jak je možné, že se vždycky takhle klidně probudíš?" zajímal se šeptem. Nebyl si jistý, zda by jejich syna neprobudil. 

Něžnými doteky ho hladila po vlasech. "Malý často křičel, zvykla jsem si. A navíc...nejsi sám, kdo mívá noční můry, Gally. Ale ty si musíš odpočinout. Ráno zase musíš vstávat, tak zkus znovu usnout, ano?" 

Otevřel oči a posadil se. "Počkej...ty nespíš? Taro, to ale není zdravé," namítl, když si ji starostlivě prohlížel. "Proč jsi mi nic neřekla?" 

Posadila se na paty. "Není to tak, že nespím, lásko. Jen...mi někdy není dobře, tak vás nechávám spát. Vážně to nic není. Mluvila jsem i s Jessicou, říkala, že to chce jen čas. Netrap se tím, ano? Ty se musíš vyspat." 

Přitáhl si ji k sobě. "Víš co? Řeknu Vinceovi, že si beru pár dní volno. Budu tady doma s vámi. Nelíbí se mi, že nemůžeš spát." 

Opřela si hlavu o jeho rameno, oči přivřela. "Lásko, víš, že bych to zvládla. Pomáhají mi Newt s Thomasem, to přeci víš. A ani Pánvička si nenechá ujít příležitost trávit s malým čas. A pokud by tě tam opravdu nutně potřebovali, nemůžu tě doma držet." 

Opatrně ji pohladil po vlasech. "Nedržíš mě tu, lásko. Chci tu s vámi být. Vždyť vás skoro nevidím. Chybíte mi. Ty i Chuck." 

Dívka se jen usmála a přiložila si jeho ruku na trochu vyboulený podbřišek. "Nezapomínej na malou Harmony," upozornila ho s úsměvem.

Bříško opatrně pohladil. "Na naši princeznu bych nikdy nezapomněl, to se nemusíš bát. Pořád nemůžu uvěřit tomu, že budeme spolu mít druhé dítě..." 

"Já vím. Není to tak dlouho, co jsme se shledali...ale nelituju toho. Miluju tebe a miluju naše děti. Konečně se nám plní přání. Pamatuješ, tam v Placu? Kdy jsme trávili čas v mojí chatce a snili o rodině. Pamatuješ?" 

"Jak bych mohl zapomenout?" odvětil s úsměvem. "Na jednu stranu to byly ty nejkrásnější chvilky. Mnohokrát jsem na to vzpomínal, když jsem pracoval pod Lawrencem. Vzpomínal jsem na tvá slova. Doteky, polibky. Vůni tvých vlasů, barvu tvých očí. Lásko, ty jsi mě držela při životě, aniž bys to byla tušila."

Na rtech se jí objevil široký úsměv. "To zní krásně, vážně. Ty jsi takový romantik." 

"Miluju tě, Taro. Už od té doby v Placu a teď snad ještě víc. Jsi pro mě vším. Život bych položil za tebe a naše děti. Už nikdy o vás nemůžu přijít." 

Objala ho kolem krku a pohlédla mu do očí. "Už nikdy o nás nepřijdeš, Gally. Slibuju ti to," zašeptala a spojila jejich rty v jediný dokonalý polibek, který byl ztvrzením toho, co právě řekla. 

~

"Gally? Gally, vstávej." Dívčí hlas, mnohem hrubší než který slyšel předtím, se nesl místností. 

Mladík pootevřel oko. "C-co se děje?" 

"Přijdeš pozdě do práce," odvětila a už v rukou držela šálek s ranní kávou, jak to měl rád. 

Pohlédl na ni. Párkrát musel zamrkat, aby mu došlo, že nyní je v realitě. Že to, co před chvílí prožíval, byl jen sen. "Ach...díky, Harriet. Jsi zlatá. A co Chuck? je v pořádku?"

Usmála se. "Ano. Už je připravený na první školní den. Roste rychle, co? Ještě si pamatuju, jak byl maličký. Sladký." 

"Ano," přitakal a převzal si od ní hrnek s kávou. "To je pravda." 

Přisedla si k němu. "Jsi v pořádku? Zdáš se nějaký zmatený." Její hlas byl starostlivý, dokonce mu přiložila dlaň na čelo, aby zkontrolovala tělesnou teplotu. "Nechceš zůstat pár dní doma?" 

Pohlédl na ni. "Ne, to nebude nutné, Harriet. Vážně. Byly to jen špatné sny. Znáš to. Labyrint a tak," zalhal rychle. Nechtěl jí přiznat to, že se mu zdálo o skutečné Chuckově matce. Ano, Harriet byla její přítelkyní, hodně jí pomáhala s malým. Přesto se však bál téma Tara Jansonová jakkoliv vytahovat. Nechtěl Harriet nijak ublížit. K Chuckovi se chovala jako máma, milovala ho. A jeho samotného očividně také. A byl si jistý, že Tara by nikdy nechtěla, aby se oba trápili. Proto Gally souhlasil se vztahem s Harriet. Aby Chuck měl kompletní rodinu. pravdou však bylo to, že Taru nikdy milovat nepřestal. "Ale...víš co? Už jsem vymyslel jméno pro naši holčičku." 

"Opravdu?" vyhrkla nadšeně. "Tak povídej. Jsem zvědavá." 

Natáhl ruku a přiložil ji na její bříško. "Harmony. Bude to Harmony."

Ahoj, zlatíčka! 

Ano, čtete správně. Napsala jsem jednodílovou story k mé trilogii A Traitor. A to z jediného důvodu. Nějak jsem chtěla Taře dopřát kousek štěstí. Doufám, že se tahle slátanina líbila, protože nějak nedokážu překonat svůj blok...

Love you, guys! 

We're all bloody inspired!