championship // cz-usa-can

//8

Došla jsem pomalu k šatně a zaklepala. Ozvalo se jen slabé „dále".

Otevřela jsem dveře a na lavičce seděl Martin s hlavou ve dlaních. Zavřela jsem dveře a sedla si k němu.
„Martine, musíš se převléct a jít si lehnout na pokoj," řekla jsem.
Martin odpověděl: „Chci se vrátit na led, nic mi není".

Nad tím jsem zakroutila hlavou a objala jsem ho.

„Počkám před šatnou, tak se převleč," řekla jsem a opustila jsem šatnu.

Martin vyšel asi po 10 minutách. Vydali jsme se pomalu k jeho pokoji. Na chodbě jsme akorát potkali do protisměru Mitche s Jackem, kteří se vraceli z tréninku.

Otevřela jsem dveře od Martinova pokoje a položila jsem ho na postel. V umyvadle jsem namočila ručník a položila jsem ho Martinovi na hlavu. Sedla jsem si vedle něj.

„Nemáš nějakej prášek proti bolesti?," zeptal se Martin po chvíli.

Přikývla jsem a z tašky vytáhla paralen. Donesla jsem mu sklenici vody a tu mu i s práškem podala.

Martin dál bezmocně ležel a já se na něj dívala. Pohladila jsem ho rukou po tváři a usmála jsem se.

„Chceš donést něco k jídlu?," zeptala jsem se.
„Něco málo, prosím," řekl a zavřel oči.

Vydala jsem se do jídelny, kde večeřel zbytek hokejistů z hotelu, co právě nehráli. Vzala jsem dva talíře a nachystala na ně večeři. Po pár minutách jsem se vydala zpátky k Martinovi.

Otevřela jsem a vešla dále. Martin spal. Nechtěla jsem ho budit a tak jsem večeři položila vedle něj na noční stolek. Pohladila jsem ho po ruce a odešla se svým talířem k sobě na pokoj.

Sotva jsem dojedla, ozvalo se klepání na dveře.
Myslela jsem, že je to Elen a tak jsem jen zakřičela: „Dále, je otevřeno."

Nevěnovala jsem tomu, kdo stoupil sebemenší pozornost a dál jsem stála u skříně v teplákách a jen sportovní podprsence. Vybírala jsem si tričko.

Dotyčný ke mně přistoupil zezadu a objal mě kolem pasu. Podle vůně z trička jsem hned poznala, o koho jde.

„Mittchie," vyjekla jsem.
Zakryla jsem se rychle první mikinou, kterou jsem viděla ve skříni. Mitch se jen přiblble usmíval.

Hodila jsem na sebe volné světle modré tričko a sedla jsem si na postel. Mitch si sednul vedle mě s chytnul mě rukou kolem pasu.

M: Jaktože už jsi tak brzo tady?
Já: No, Nečas se zranil a tak jsem ho dostala na starost. Ale teď usnul, tak jsem ho nechala spát.
M: Tak to je dobře, aspoň tady můžeš být semnou.
Já: Nic si ode mě neslibuj, jsem unavená, takže půjdu za chvíli spát.

Mitch si lehnul a rukou, kterou měl kolem mého pasu omotanou mě strhl na záda taky. Leželi jsme vedle sebe a dívali se do stropu.

Po chvilce jsem se zvedla s tím, že jdu do koupelny se vysprchovat a pak převléct do pyžama. Mitch se zvedl taky a opustil můj pokoj se stejným účelem.

Asi po 10 minutách jsem slyšela klapnutí dveří od pokoje. Samozřejmě byl Mitch rychlejší než já.

Vylezla jsem ze sprchy a kolem sebe jsem si omotala ručník. Vyčistila jsem si zuby a rozpustila si vlasy.

Z koupelny jsem zamířila přímo ke skříni pro pyžamo. V tu chvíli na mě Mitch natáhl nějaké tričko. Bylo mi asi o 3 čísla větší, ale bylo příjemné. K tomu jsem si vzala jen kraťásky a lehla jsem si do postele.

Mitch, který byl jen v kraťasech si lehl vedle mě a přitáhl si mě do pevného objetí.

Po pár minutách ve vzájemném sevření jsme oba usnuli.

xxx

Ráno jsme se s Mitchem vzbudili okolo 8. Mitch mě pohladil po tváři s zvedl se. Odebral se do ke mě do koupelny.

Oblékla jsem si bílé tepláky a na sobě si nechala černé tričko co mi dal Mitch. Po tom co jsme se vystřídali v koupelně jsme se vydali spolu na snídani.

Po snídani jsme se rozdělili každý svou cestou. Moje kroky směřovaly do haly na trénink a Mitchovi na jeho pokoj.