Bolo by lepšie,ak by si to neurobila. [StudioMoonTV ff]

/11/

„Já teba tiež nie" Sam si sedl vedle mě a já ho obejmula,pohltila mě tma.

Znovu jsem se probrala vedle něj na posteli,v úplně stejné poloze,s úplně stejným postavením, mířila jsem Samovi do vedlejší místnosti pro paralen,tak počkat..to už tu bylo, během několika sekund se staly úplně ty stejné události,obejmula jsem Sama a tma.Šlo to znovu,hej co se děje? To je tenhle svět úplně pošahanej nebo co? To po mně chce,abych jakože udělala jiné rozhodnutí nebo jak jako?Když už mě nekonečné opakování začalo fakt srát, udělala jsem jiné rozhodnutí,jak jsem se probrala Sama jsem obejmula a znovu tma.

„Ty vole,jestli půjdu znova to stejné,tak mě fakt jebne" pomyslela jsem si a čekala co se stane,ale nic se nestalo,tak počkat, proč ta tma? Proč tak dlouho?

„Veronika?" Slyšela jsem Samův tlumený hlas,ale odpovědět mi nějak nešlo

„Verčo?" Kdesi se tam objevil i hlas mého bratra

„Verunko prober se" moje mamka byla vystrašená. Tak počkat,moje mamka? Kde se tu v té tmě bere?

Během sekundy mě pohltila silná záře světla, konečně, už mě ta černočerná tma začínala pěkně štvát.

„Veronika si v poriadku? Nie je ti nič?" Dotázal se minutu na mé probrání Sam, ležela jsem na lůžku v nemocnici

„Verunko, dítko moje" mamka se ke mně vrhla a obejmula mě co největším stiskem lásky,co vůbec jde

„Auu.." sykla jsem,když mě zabolely záda

„Co se stalo?" Dotázala jsem se, protože kromě tmy jsem si nic nepamatovala

„Omdlela jsi,ale dostala jsi nějakou křeč" odpověděl mi Maty na mou otázku a smutně zakýval hlavou

„Aha.." pokrčila jsem obočím jako náznak pro mou bolest

Podívala jsem se na Sama a všimla si, že má to stejné oblečení,jako v den kdy se stalo to repete

„Jdeme si s Matym pro pití, jdeš taky Samo,nebo tu s Verčou budeš?" Mamka se dotázala a otevřela dveře

„Ostanem tu" usmál se a oni odešli.

„Hele..měla jsem takové repete jednoho a toho samého dne,stal se nějaký den, že no..jsem ti nevěřila, že se nebavíš s Adamem a ráno ti dala paralen?" Dotázala jsem se a on zakýval hlavou

„Hej bolo to včera,ten deň si aj omdlela" potvrdil a já si oddychla

„To jsem ráda, že se mi to jenom nezdálo" usmála jsem se a on mi úsměv vrátil.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

~Tak co si myslíte,že se stane dál? >:3~

~Enjoy!! <33333333~