I love prince of Mirkwood

Cvičení? To těžko.

Bylo zase ráno. Zase. No co mám dělat? Tentokrát jsem se šla podívat po království. Šla jsem chodbou a narazila na Tauriel. ,,Ale. Já myslela, že vaše výsost nikdy nevyleze." řekla s umělým úsměvem. ,,No šla jsem se tu trochu porozhlédnout. Co vy tady, kapitánkou?" zeptala jsem se až moc sladkým hlasem.
,, Cvičení." Tak to jsem nepochopila. Já myslela, že oni cvičit nepotřebují, když jsou celou dobu venku. ,,Aha." řekla jsem jen. Na nic jiného jsem se nezmohla. ,,Chcete se přidat?" Zeptala se tenkým hláskem.

Je mi jasné, že když na to kývnu, tak půjdu na popravu. Tipuji, že by si nejradši vychutnala mojí smrt. ,,A-ale jistě." Vykoktala jsem ze sebe a nasadila úsměv. ,,Tak za pět minut na cvičišti." řekla a odešla. Já tam jen tak stála a pak si teprv uvědomila, že mám jen pět minut.

Rozběhla jsem se ke svému pokoji. Oblékla jsem si černé šaty, které byly na koncích jenom proužky a měly i kalhoty. ( Pardón. Neumím moc popisovat. Jsou to kalhoty a na tom šaty. Místo toho, aby byly třeba na koncích volánkové, tak jsou roztříhané na proužky) Vzala jsem si své dva meče, dýky a luk a šípy.

Doběhla jsem jen taktak. ,,Dobrá. Začneme s bojem z blízka. Bez zbraní." řekla Tauriel a dala velký důraz na slovo bez. Probíhalo to asi takhle. Měli jsme deset kol. Já Tauriel složila devětkrát a ona mě jednou.

Stále si pamatuji nějaké chvaty. V posledním kole na mě Tauriel vytáhla dýku. A to říkala bez zbraní!!! Já jí naštěstí dýku vyrazila z ruky a složila Tauriel na zem.

,,Říkala si bez zbraní!!" ,,Proboha bylo to jen cvičení." ,, Cvičení. To určitě. Spíš způsob jak mě zabít!" ,,Nemáš se plést mezi mě a Legolase!" Na tohle jsem neměla co říct. ,,Neměla jsem na to kývnout." Řekla jsem, odhodila dýku a šla do svého pokoje.