VKook - Osudný výstřel - 1. část

284 7 41
                                    

Tae - bottom
JK - top
.
.
.

Taehyung je obyčejný kluk, který nastoupil na střední školu v Seoulu.
První pololetí vše probíhá naprosto normálně, avšak co se stane, až k nim do třídy nastoupí záhadný Jungkook, který je navíc o čtyři roky starší než všichni z Taehyungovy třídy.
Po jedné hloupé párty se Taehyungovi obrátí život o 180 stupňů...
.
.
.

Taehyung

Opět jsem zaspal, takže jsem do školy přiletěl za dvě minuty osm.
No páni, učitel tady, díky bohu, ještě nebyl.
Zrovna tenhle učitel tady bývá většinou už pět minut předem.

Sedl jsem si do své lavice úplně vzadu a vytáhl vše potřebné.
Po chvíli přišel učitel a za ním šel nějaký nový kluk.

Byl krásný, co krásný, byl dokonalý. Nad čím to zase přemýšlím, řekl jsem si a pomyslně si vrazil facku.
Ale jakmile se podíval mým směrem, zrudnul jsem a opět sklopil pohled na svou lavici.

"Jsem Jungkook a je mi 20, víc vědět nepotřebujete" sykl a já se ošil nad jeho děsivě ledovým tónem hlasu.
Počkat ?!
Dvacet !?
Vždyť je o čtyři roky starší, co tady sakra dělá.

Kupodivu i učitel z něj měl, dá se říct, respekt, protože mu na to vůbec nic neřekl.
"Běž si sednout támhle k Taehyungovi" řekl a ukázal na mě.
Bože, proč já, co jsem zase komu provedl.

Mám z něj docela strach.
Vypadá dost děsivě.
Sednul si vedle mě a já mu věnoval rozpačitý úsměv, on mě však jen spražil nabroušeným pohledem.

Hrklo ve mně, a tak jsem stočil pohled k učebnici, kterou jsme si mezitím měli otevřít.
Celou dobu jsem se snažil dávat pozor na učitelův výklad, avšak to bylo dost obtížné, jelikož mě Jungkook skenoval pohledem.

Cítil jsem se jak pod rentgenem a vůbec mi to nebylo příjemné.
Chtěl jsem ho okřiknout, ale na to jsem se ho až moc bál, a tak jsem si jen psal do sešitu a doufal, že tahle hodina brzo skončí.
Naneštěstí jsem s ním měl i další hodinu.

"Tak co ? Jaký je ten nový" přilítla ke mně moje kamarádka Taeyon a já se na ní nechápavě podíval.

"Jak o tom víš ?" zeptal jsem se po tom, co to můj mozek dostatečně zpracoval.
"Mluví o tom celá škola, od rána se neřeší nic jiného" vypískla a já pokroutil hlavou.

"Zaspal jsem, každopádně ten debilní učitel ho posadil ke mně a já z něj mám, upřímně, nahnáno, je děsivej a kurevsky hezkej" řekl jsem jí a ona vykulila oči.
"On se ti líbí" vyjekla a já jí rychle zacpal pusu.

"Slyšela jsi to slovo děsivej ?! Bojím se ho, je o čtyři roky starší, vypadá jak nějaký kriminálník a i na učiteli bylo vidět, že z něj má respekt" šeptal jsem, protože se objevil kousek od nás.

"Hej ! Ty! Co je teď za hodinu ?" řekl zase tím svým děsivě ledovým hlasem.
"T-to bylo na mě ?" zeptal jsem se, i když bylo dost jasné, že to na mě bylo.

"Je tady snad někdo jiný, s kým chodím do třídy a musím s ním trávit další nudnou hodinu ?" zeptal se ironicky a já se začal mírně třást.

"Další hodinu máme angličtinu" vydal jsem ze sebe roztřeseně, on pouze přikývl a po chvilce odešel opět zpátky do třídy.

"Páni, tak to je síla" vydechla Tae, "měl jsi se vidět" zahihňala se a já nad tím protočil očima.
"Dneska se mnou jdeš na párty a ne, že ne" vychrlila na mě a já si povzdechl.

Nemá cenu jí odporovat, i kdybych se nemohl hýbat a byl smrtelně nemocný, tak mě tam násilím dotáhne.

"Mám snad na výběr ?" optal jsem se spíš ironicky a ona záporně zakroutila hlavou, přičemž jsem se uchechtl.
"Už musím jít, za chvilku zvoní" řekl jsem a zalezl do třídy, a tam si sedl do lavice.

One Shots ( BTS ) boy × boyKde žijí příběhy. Začni objevovat