Z nenávisti je rázem láska [DOKONČENO]

3.

Dneska jsem se probudila kolem sedmé, vstala jsem a ještě si vyměnila obvaz aby nebylo vidět že je od krve. Vzala jsem si na sebe kraťasy a k tomu černou crop top mikinu a šla jsem dolů na snídani jako tělo bez duše. Došla jsem dolů a tam mě přivítala Běta.
B: Dobré ráno Týnko. Jak si se vyspala?
T: Dobré. Nic moc a sklopila hlavu
B:Pročpak? Janek ti něco udělal?
T:Ne...Janek je na mě poslední dobou celkem hodný, ale Štěpán se semnou rozešel a ještě jsem zjistila že to bylo kvůli nějaký holce se kterou mě podváděl...
B:Tak to nebyl ten pravý
T:A co když toho pravého nikdy nenajdu?
B:Ale najdeš ale teď se najez
Týna se na jedla a šla obstarat zvířata. Tam za ní přišel Janek.
J:Ahojky
T:Jé ahojky
J:Chceš s něčím pomoct? zeptal se tím jeho dokonalým úsměvem až jsem si připadala že jsem zčervenala
T:Jestli chceš tak mi můžeš pomoct podojit kozy?
J:To bych rád, ale bojím se že jim ublížím
T:To zvládneš
Ukázala jsem mu to a šlo mu to fakt dobře, pak jsme se šli projít.
Povídali jsme si o kravinách ale, musela jsem se ho zeptat:
T:Hele Janku, nechtěl by jsi přespat dneska v lomu?
J:Týnko...moc rád...ale já...se bojím...
T:Čeho se bojíš? Tma ti nic neudělá.
J:No...víš ona...je tu jedna věc, kterou nevíš...
T:Tak mi to řekni?
J:Víš já když mi bylo 9 tak mě unesly a zavřeli mě do kůlny, kde byla tma...a...myslel jsem že už nikdy neuvidím...tátu...ale táta za mě musel zaplatit 10 milionů aby ne dostal zpátky...a od té doby spím s rozsvícenou lampičkou...a začali mu téct slzy
Bylo mi ho strašně moc líto.
T:Promiň to jsem nevedla a obejmula jsem ho. Pak jsme si ještě povídali a pak se vrátili na statek.