Z nenávisti je rázem láska [DOKONČENO]

7.

Už jsou to dva týdny a Janka konečně pouští domu. Mám pro něj přijet v deset, takže jsem dneska vstala v 8:00. Rychle jsem se zvedla a ležela na záchod se vyzvracet. Pak jsem se upravila, vzala jsem si na sebe černé roztrhané kalhoty a k tomu černé tílko a kostkovanou košili. Jela jsem asi hodinu a půl a konečná jsem stála před nemocnicí. Bříško už mi bylo trochu vidět.
Janek už tam na mě čekal, byl strašně krásnej.
J:Ahojky lásky políbil mě a pohladil po bříšku.
T:Ahoj miláčku po tom jsme nasedli do auta a jeli na statek. Pomohla jsem Jankovi do pokoje kde si lehl a hned usnul. Já musela jít podojit kozy.
T: Běto já jdu podojit, takže kdyby mě někdo hledal tak budu ve chlívku řekla jsem
B:Dobře řekla a já odešla ke kozám. Když jsem měla podojíno, tak někdo vešel do dveří. Otočila jsem se a zase tam stál... Štěpán!!!!
T:Co tu chceš?
Š:Přišel jsem si pro tebe
T:Ale já s tebou nikam nejdu, miluju Janka a nikdy ho neopustím!!
Š:Jo tak ty ho miluješ?!! Tak uvidíme jestli tě projde zachránit šel je dveřím a zamkl, pak se otočil na mě a šel ke mě. Sakra co mám dělat!!?
T:Štěpáne neblbni! Janku!!! Janku pomoc!!!! Začala jsem křičet, to však byla chyba vrazil mi facku a já zakolísala.
Š: Mlč nebo to bude horší!!
Začal se ke mě ještě víc přibližovat a já začla couvat dokud jsem nenarazila na zeď. Přišel ke mě. Strčil mi ruku pod tričko a začal mě osahávat. Brečela jsem a doufala že mě předtím Janek slyšel. Moc jsem si to přála😭. Pak mě shodil do sena a tam by provaz přivázal mě a začal mě svlékat. A pak mě znásilnil... bolelo to hrozně. Brečela jsem a pořád volala o pomoc. Někdo začal budit na dveře.
J:Týnko!!! Lásko já tě zachránim řekl a snažil se rozkopnout dveře.
Pohled Janka
Probudil jsem se a slyšel moje jméno a volání o pomoct. Doprdele, Týnka rychle jsem seběhl schody a běžel ke chlívku odkud se ozývají ty zvuky. Doprdele je zamčeno!! Týnko!! lásko já tě zachránim. Snažil jsem se rozrazit dveře, na pátý pokus se mi to konečně povedlo.
J:Okamžitě dej od ní pračky pryč!!!
Š:Nikdy je skvělá máš smůlu!
To už jsem ho z ní strhl a dal mu pořádně pěsti. Nakonec odešel. Přiběhl jsem k Týnce
J: Týnko? Lásko jsi v pořádku?
T:Teď už ano...děkuju ti lásko
Řekla a přitulila se ke mě já ji zakryl dekou a vzal do náruče a odnesl ji do pokoje.