Je druhý den,tudíž 2.12.5690.
Nikdo neví co dělat. Začali na nás pravidelně útočit i za dne na náměstí mezi lidmi.
Jsme v koncích, oproti nim jsme nic.
Nic proti nim nemáme, zkusíme jim nějak ublížit ale ono je to jen posílí.
Mají jednou tak velkou sílu.
Bojím se už vyjít i na ulici abych náhodou nebyl něčí večeře.
Achjo. Musím přestat nad tímhle přemýšlet.
Kouknu se na hodiny a je přesně 10:00 ráno.
Dneska nejdu do práce, protože mám volno.
Budu muset jít nakoupit,mám ale strašný strach že nedojdu ani do toho krámu.
Jsou totiž všude.
A hlavně já mám vedle baráku dlouhou, hodně temnou uličkou vedle které se vždy bojím jít.
Byla to taková zkratka pro Moje procházky do parku ale i obchodu.
Zkusím to. Risk je zisk. Jen se musím obléct.
Vstanu že své vyhřáté postele a dojdu do koupelny.
Vezmu kartáček a dál už to znáte. Vyčistím zuby, umyju obličej, účešu a upravím atd.
Teď vlezu do šatní skříně a výběru si nějaké oblečení.
Černé uplé roztrhané džíny, černé tričko a oversize košili.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(představte si že má roztrhané džíny)
Sejdu dolů a vezmu si roušku.
Vezmu klíče, peníze, mobil, sluchátka a můžu vyrazit.
Achjo. Tak jdu na to.
Vyjdu ven a rychle zamknu.
Střihnu to přes tu uličku, snad se mi nic nestane.
Držte mi palce.
ČTEŠ
M O N S T R E M [j.jk x k.th]
FanfictionMonstra jsou všude.. Musíte si dávat pozor kudy jdete jinak se už nemusíte vrátit domů. Jmenuju se Kim Taehyung, je mi 19 a pracuji v laboratoři.Ano tak mladý a už mám tak skvělou a dobře placenou práci. Všichni mi totiž říkají že jsem velice nadprů...
![M O N S T R E M [j.jk x k.th]](https://img.wattpad.com/cover/223515518-64-k906495.jpg)