M O N S T R E M [j.jk x k.th]

•Chapter Seven•

Už si ani nepamatuju jak jsem usnul ale probudím se díky něčemu co mě lechtá na tváři.

Protřu si své ospalkově slepené oči a vzhlédnu ke stropu.

Předemnou se tyčí něčí havraní rozčepýřené vlasy a obličej nějaké postavy.

"Co je? Chci spát.." přetočím se na bok a přikryju se. Jenže ona postava se vůbec nehla.

"Co chceš?" optám se nevrle s lehkým povzdechem.

"Co tady dělám??!?"

"..."

"Nebudu se opakovat..! Co. tady. děláám?" zatřese se mnou a přetočí mě zpět na záda akorát s rozdílem že se mi rukama zapře do ramen.

" Zachránil jsem tě z ulice a vzal k sobě domů, takže klid a nech mě spát" zašeptám nepřítomně se zavřenýma očima

On se zvedne a začne panikařit.

"Takže jsem v nějakém cizím domě, s cizím člověkem, cizí televizí, v cizím obleč—TYS MĚ PŘEVLÍKNUL?!!?"

"A dokonce i vykoupal!" mrknu na něj šibalsky a pošlu mu vzdušnou pusu.

" Že.. Že si mě vykoupal?! Prosím?!" vyvalí na mě oči a rozhodí rukama.

" Nedělej z toho velblouda,nic to neznamelo a nejsi ani první ani poslední muž jakého sem viděl nahého. No, vidím že spát mě už nenecháš, tak co kdybych tě otrávil svojí vynikající snídaní? " zasměju se a vejdu do kuchyně.

Opřu se zádama o linku a ruce založím na hrudník.

Podívám se na jeho vystrašený výraz a ušklíbnu se.

" Prosimtě, když sem tě zachránil proč bych tě měl otrávit? Ale jakože radši si něco objednáme nebo bych tě vážně otrávil, protože vařit vážně neumím"

"J-Já vařit umím.. "