III.

414 18 0
                                    

Ráno jsem se sama ustrojila a poté mě znovu stařičká komorná dovedla ke snídani. Šli jsme dlouhou chodbou, následně se rozevřely dveře a já se zdvořilým úsměvem vstoupila. Usedla jsem ke stolu a jemným hlasem jsem do tiché jídelny zvolala. "Dobré ráno, jakou jste měl noc,můj pane." "Dobré ráno jak pro koho. Večer jsem si chtěl lehnout k tobě, ale tvůj příšerný úbor mě odradil. A co to máš vlastně teď na sobě?! Běž se okamžitě převléct ať se na tebe mohu alespoň dívat." obořil se na mě a já se chvátala beze slova převléct.

Postavila jsem se k šatní skříni a hledala. Stála jsem tam asi 20 minut a prohrabovala se všemi těmi šaty. V tom se rozrazily dveře a vstoupil James. Strhal mi šaty a když jsem stála jen v korzetu prohrábl si vlasy a hrubým hlasem šeptal. " Tak se mi líbíš. Když nemáš lepší šaty nebudeš nosit žádné." oči mu potemněly a pomalu se ke mně začal přibližovat.

Povalil mě na postel a líbal všude. Pečlivě mi rozvazoval korzet a sundaval podvazky. Ležela jsem nahá a jediné na co jsem se zmohla bylo zeptat se." Nechápu vás, jednou mě odstrčíte a zesměšníte a podruhé se ke mně chováte s láskou a jemností." v tom se zvedl a všechna jiskra se z jeho očí vytratila. " Proč vše zkaziš. Já už si říkám že to s tebou nebude tak zlé a už se tě dotýkám a ty zase začneš. Začneš s tím můj pane a vykanim, uhybáš pohledem. Kdybych si tě nemusel vzít neudělal bych to. " S těmito slovy odešel a nechal mě náhou na posteli. V hlavě jsem měla jen jednu otázku. Proč si mě musel vzít? S ničím jsem neotalela, vzala jsem si na sebe župan a utíkala za ním. Vlasy se mi při běhu pomalu rozpletaly z uhlazeného drdolu.. Po chvíli jsem ho našla, nechal mírně pootevřené dveře, nejspíše jeho pracovny. Stal u okna a pozoroval dění za ním, vypadal zamyšleně. Opatrně jsem otevřela dveře, vstoupila a prasknutím, kterým jsem chtěla aby si mě všimnul, jsem je zavřela. Pomalu se otočil a já začala mluvit. " Proč jsis mě musel vzít, Jamie?" zazněla má jednoduchá otázka v pracovně. On se ale nad otázkou nezamyslel jenom mě pomalu svlékal očima, už se blížil to udělat, ale v tom už jsem ho zastavila. "Dej tu ruku ze mě pryč, pokud mi s ní nechceš svlékat košili a kalhoty." řekl velmi vážným hlasem, byl tak roztomilý pomalu jsem svou ruku přemísťovala k jeho vlasům a propletla jsem si jimi svou drobnou ruku. Pomalu přibližoval své rty k těm mým až nakonec je spojil vášnivým polibkem. Rozvazal mi župan a jemně mi svýma velkýma rukama hladil prsa. Levou ruku přemístil dolů k mé ctnosti a jemně ji hladil. Přitlačil mě ke zdi a začal mi líbat bradavky. Pomalu a jemně si s nima pohrával svým jazykem, sál je a kousal. Nevydržela jsem a vzdychla jsem, v tom přestal a vzal mě do náručí. Zakryl mě perfektně mým županem, aby nikdo neviděl ani centimetr mě kůže. Otevřel dveře ložnice a položil mě na postel. Podepřela jsem se na loktech a sledovala jsem jak se svléká. Hra jeho svalů ve mě vzbuzovala pravou ženskou zvidavost vůči opačném pohlaví. Neměla bych se na něj dívat a měla bych si skřížit ruce na prsou, ale cokdyž ho to zase naštve. Postavila jsem se a přišla k němu. Rozvazala jsem mu vazanku, kterou on rozvazat neuměl. Stala jsem před ním nahá a pomalu mu svlékala jeho košili. Poté jsem se přesunula k jeho kalhotám a začala mu je taktéž svlékat. Stal velmi udiveně, ale bylo vidět, že se mu to líbí. Jednou rukou mě chytl v pase s a druhou mi držel hlavu, jako bych se mu mela vytratit. Líbal mě a pomalu nás dostával na postel, kde mi chvatně roztahoval nohy. Když už byl mezi myma nohama polila mě vlna strachu z bolesti.
On však zase skončil. Podíval se na mě, ale nebyl naštvaný, díval se s láskou.„ Nemusime“ řekl a já se usmála a jemně ho líbala. Zareagoval mile a polibky mi oplácel, nic víc však nedělal když jsme skončili objal mě a já cítila lásku, ne chtíč ale čistou lásku. V tomto obětí jsme usnuli.

Šlechtická svatbaKde žijí příběhy. Začni objevovat