Krvavý Měsíc [ Twilight Sága]

Vzpamatování

Rychle jsem se posadila na lehátku a Carlai mě uklidňoval že je všechno v pořádku, jako první se ke mě vrhla Elis, skoro mě umačkala radostí že jsem se probrala, když se ode mě zase odtrhla, Carlai mi vysvětlil co se stalo jak jsem spadla na kolena a zvedla se mrazivá vlna která zabila Volturi, je jsem ochránil štítem, ale upadla do bezvědomí, Kate do mě dala velice silný elektrický šok a já se probrala. Stalo se toho velmi hodně, Carlai mi dal chvíli abych vše zpracovala a najednou jsem si uvědomila, Voltuři! Jsou mrtví? Edward odpověděl že ano. Byla jsem silnější než jsem myslela, buráceli se mnou vzpomínky a já dokázala tohle všechno a ke všemu jsem ochránil rodinu a přátele. Opravdu jsem tomu nemohla uvěřit, kdyby mi bušilo srdce tak teď by bušilo o závod. Carlai pokynul k tomu že mě chvíli nechají o samotě, všichni začali odcházet, kromě Rose, zvědavě jsem se na ni podívala a začala ji číst myšlenky. Ona věděla co mám v záměru a řekla mi ať jí nečtu myšlenky, že mi to poví sama:"Já bych se ti chtěla omluvit za ta léta co jsem se k tobě chovala fakt strašně, já ani nevím, možná to bylo kvůli Volturiům, možná jsem na tebe žárlila kvůli schopnostem, ale potom co jsi mi zachránila život. Děkuju." odmlčel se a začala odcházet, rychle jsem jí řekla :" Rose! Stůj! "a běžela k ní a objala ji a zašeptala:" Nemáš zač,.... Sestřičko"pustila jsem ji ze sevření, obě jsme se na sebe usmálo a vyšli do obýváku. Abych pravdu řekla, vypadala jsem strašně, vlasy jsem měla rozcuchané a oblečení mokré a studené, když jsi toho všimla Elis, vypískla a řekla že se ihned musím převléct a učeasat, že mě takhle nemůže dlouho vidět. Řekla jsem jí že za chvíli za ní přijdu, ona odešla do druhého patra do šatny a já se začala loučit s ostatními, všichni mi děkoval, ale při odchodu se zadrhli, co teď? Zeptali se, Voltuři jsou mrtvý, kdo nám bude vládnout a Carlai jim s hrdostí odpověděl že zákony zůstanou stejné, ale trest smrti už nebude. Všichni se usmál rozloučil se s ostatními a odešli. Elis vyběhla po schodech dolů a táhla mě nahoru, do šatny. Měla tam tolik věcí, nikdy jsem si to neuvědomila, hodila po mně tričko s krátkým a velkým výstřihem a džíny s díra a na koleni a černé Kanady. Když jsem se převlékla a učesala, vypadala jsem nádherně, Elis vypískla radostí a řekla že po takovém boji si zaslouží EU lov. Šli jsme zpátky dolů, do obýváku všichni už tam na nás čekali, ale vzpomněla jsem si na jeden problém, vždyť já nikdy zvěř nelovila:"Carlaile, co když se neovládnu a vystartuju na člověka? Co potom?" Carlaile mě uklidnil:"Neboj kdyžtak tě zastavíme, ale nejsi novorozená, takže bys měla odolat". Vyrazily jsme tedy na lov, vedle mě běžel Carlaile, na krátké mýtince jsme se zastavily a on mi řekl ať se zaposlouchám, uslyšela jsem medvěda a vrhla se jeho směrem, ale uviděla jsem že mě někdo pronásleduje, Emmett! Ještě víc jsem přibrala do rychlosti a byla tam dřív než on a medvěda jsem vysála, jeho krev chutnala podivně, ale co jsem měla dělat, nechtěla jsem zabíjet lidi. Když tam Emmett dorazil, měl smůlu, medvěda jsem mu visála a on si jenom pomyslel, mrcha mrňavá, já jsem se usmála a řekla:"Kdo dřív přijde ten dřív mele". Usmála jsem se na něj a vyrazila zpátky k domu, protože jeden medvěd mi bohatě stačil, když jsem dorazila domů, zjistila jsem že všichni kromě Emmett tam už jsou, Elis se na mě usmála a řekla, máme pro tebe překvapení, jenom jsem si řekla v duchu, ale né, tohle nedopadne dobře a Edward jenom odvětil že se mi to bude líbit. Elis mi zavázali oči šátkem a všichni mě doprovázeli do druhého patra, šli jsme do nějaké místnosti. Elis mi rozvázala oči a já uviděla nádherný pokoj ve kterém byl počítač, psací stůl obrovská šatna kterou mi Elis vybavila a bílá pohovka. Šla jsem do dalších dveří a tam byla moje vlastní koupelna i s vanou a sprchovým koutem. Byla jsem nadšená, přiběhl jsem zpátky ke Carlailovy a objala ho a potom všechny ostatní a on pak řekl:"oficiálně tě vítáme do rodiny Jenis Cullenová!