Krvavý Měsíc [ Twilight Sága]

Naučení zvykům

Ani jsem si neuvědomovala že se pořád hýbu upíří rychlostí a Carlai rozhodl že bychom měli začít s tréninkem, jestli chci chodit mezi lidi. Nejdříve mi řekl:"vidí# támhle to křeslo na druhé straně místnosti, chci aby ses na něj pomalu posadila." kývla jsem hlavou že chápu, ale moje tělo mě neposlouchal, rychle jsem doběhla ke křeslu, ale posadila jsem se pomalu, Carlai mi řekl ať zadržím dech, potlačím tak žízeň, ale ať hýbu rameny ať to vypadá že dýchám, mám občas zamrkat a nesedět atk rovně, to lidi nedělají. V tom jsem si pomyslela, zabila jsem jich tolik a přitom jsem o nich nic nevěděla. Ale Edward zase opáčil, nemůžeš za to. Usmála jsem se na něj a on na mě, chvíli jsem trénoval pomalou chůzi, až mi to začalo jít. Zajásala jsem, pak ke mně přišla Esmé a podala mi kontaktní hnědé čočky abych zakryla své rudé oči. Pak se s námi Bella a Edward rozloučili a odešli, zeptala jsem se Carlaila kam jdou a on odpověděl že bydlení odděleně, protože mají dceru a sem bychom se všichni nevešli, kývla jsem hlavou jako důkaz porozumění. Načase bylo vypořádání s mými záchvatu vzteku a padání do kómatu. Jediná možnost byla to že mě někdo musel naštvat, a samozřejmě se dobrovolně přihlásil Emmett, kdo jiný, že? Po chvíli si že mě dělání srandy mě naštval, Carlaila ke mě přispěchal a říkal mi, zadrž dech, myslí na dobré vzpomínky. Udělala jsem vše co mi řekl, myslela jsem na matku jak jsme seděli u stolu a jedli pečený chléb, pomalu jsem otevřela oči a byla jsem v pořádku, byla jsem furt na stejném místě a ani jsem neomdlela. Zajásala jsem znovu a Emmett vypadal trochu pobaveně a řekl"já se těšil že se s tebou budu prát a ty nic, no tak nic, jdu domů"když se otočil a odcházel skočila jsem po něm a svalila ho na zem a řekla jsem:" Prohrál si, už zase, ty náš malého upírku"zasmála jsem se když zavrčel a zvedla se z něho a vítězoslavně jsem odkráčela domů. Elis rozhodla že další den musíme na nákup, že prý viděla v hodně katalogech krásné šaty a navíc se blížilo jaro, takže i prý budeme vybírat boty, věděla jsem že tam možná zůstaneme i celý týden, podle toho kolik si těch katalogů Elis přečetla. Když nastal další den Elis mě v pět ráno šla zkontrolovat do pokoje co si beru na sebe, brala jsem si svetr s pleťovou barvou a zase ty rotrhané džíny a k tomu znovu Kanady. Elis radostí vypískla, přispěchala ke mě a objala mě a řekla:Já vždycky věděla že máš dobrý Styl"zašklebila jsem se na ní a společně jsme vyrazily po schodech dolů, Carlai byl v práci, Esmé si četla, Emmett vyhledával medvědy a Jesper koukal na televizi, rozhodli jsme se že tedy půjdeme k autu, když v tom na nás někdo zavolal ze schodů, byla to Rose, byla oblečená jako by někam chtěla jet a rychle se nás zeptala:"Můžu jet s vámi?" já a Elis jsme přikývl a usmálo se na ní a ona nám úsměv oplatila když jsme šli k autu, bylo zataženo, na celý den hlásili zataženo, byl to ideální den. Nastoupily jsme do auta rychle vyjeli, po asi 10 hodinách jsme se vrátily domů s narvaným kufrem až k prasknutí, kdybychom byli lidé, vůbec bychom to z auta nevynesli, byli tam boty, sandály, šaty, klobouky a i náušnice a náhrdelníky, bylo toho opravdu moc, už jsem se nedivila že Elis potřebuje tak velkou šatnu, když jsme oblečení vynesli do svých pokojů, rozhodli jsme se všechny tři že vyrazíme na lov, našli jsme nějakou pumu a i medvěda, domů jsme se vrátili až někdy před půlnocí a rozhodli jsme se že si pustíme film, byl to nádherný den a z nás tří se staly opravdu dobré kamarádky a sestry.