Pouliční Kluk [Yaoi]

🙃3🙃

Z pohledu Takashi~

Ten kluk mi přišel strašně zajímavý,ale moji kamarádi prostě museli vyrušit naši konverzaci,u které jsem mluvit povětšinou jen já...
Pořád se mě moje mladší sestra vyptávala na toho kluka.
Já ji vždy odpověděl tak přiblbě,že její zmrzka skončila na mých vlasech,obličeji a na mém zbrusu novém oblečení,které docela dost stálo.

,,Já tě zabiju!"křiknu na ni už po několikáté. Ví,že to neudělám a ani ji s tímhle nevystraším.
Vždy se mi tak jedině vysměje do obličeje...
Ugggh...Mám takovou chuť ji praštit!

,,Máš štěstí,že já holky nemlátím..."zavrčim a jen do ní strknu.

,,Vážně? A co to bylo včera?"ušklíbla se.

,,Včera to byla výjimka. Víš,že nemám rád,když mi někdo narušuje soukromý."
Mikne jen rameny a jde.
Já jdu za ní. Jdeme už domů a jasně si bere sebou toho svého frajera.
Doslova mě sere,že je s ním.
Sestra říká,že jen žárlím.
Že už má kluka a já ne.
Ani nevím,kde sebrala to,že jsem prý homosexuál...
Řekla to i rodičům! A to bylo hrozné!!
Stále mi ukazovali kluky,s kterýma bych mohl chodit.
Jsem se sestrou tak týden nemluvil.

--------------------------------------------------------------

Dorazili jsme domů a já si to mířil do pokoje...
Jsem spíše radši v pokoji.
Odložím si svůj batoh ke psacímu stolu a lehnu si na postel.
Stále myslící na toho kluka v parku.
Byl tak křehký,vystrašený,smutný a tak špinavý...
Někdo mi zaklepe na dveře.
Ona jim to vykecala,že jo?!
Zavrčím a povolím vstup.
Moje maminka...
Sedla si na postel a koukala se na mě s úsměvem.

,,Jaký to byl klučík?"zazubila se.
Kouknu se na ni hnusně.
Co jsem mohl čekat,co?

,,Nějaký bezdomovec..."To ji snad odradí.

,,Chudáček...Tak zkus ho pozvat na oběd!"ta se jen tak nevzdá,co?

,,Mamiiiii!! A nebude mu spíše líto. To jak já žiju? Když on žije dost možná někde na ulici."

,,Ty jsi! Vždy něco musíš najít,co? Prostě ty musíš být po svém otci."uchechtla se.

,,Tak po hysterické mámě nechci být."poškádlil jsem ji.
Praštila mě polštářem a vstala.

,,V 19:00 bude večeře ty uličníku."odešla s tímhle.