Kdo to sedí, u baru,
Nad sklenkou k ránu,
Svou skomírající hlavu,
Kocovinou utýránu.
Před pátou hodinou ranní,
S posledni cigaretou,
S propiskou v ruce, kusem papíru,
Těžce a nešikovně, nohy se mu pletou.
S východem slunce, ulice ožívá,
Náš básník, na mostě usíná,
Nemaj to lehký, pořád vedou válku,
A přes to se drží na nohou, naděje neuhasíná.
ČTEŠ
The book of Shadows and Stars
PoetryTrocha poezie o tom, co občas dokážeme najít uvnitř svých hlav.
