The book of Shadows and Stars

Už abych dopil a šel

Přemýšlel jsi někdy nad sebou, nad námi?
Přemýšlel jsi nad tím, proč jsme všichni sami?
Ne, už mlčím, nechci vědět víc,
Přál bych si nevědět radši nic.
Utonout v zapomnění, zastavit zmatek,
Já už nechci ty rána, vedle hromady zvratek.
Chci jen ve své válce, vyhlásit mír,
Najít svou podstatu, utišit myšlenek výr.
V očích cizinců, hledám galaxie,
Všech těch partyzánů, co rádo se opije,
A někdy nad ránem, společně na barové židli,
S další sklenkou, v rozkladu, vypráví jak na ulici bydlí.
A ještě s úsměvem, znovu se napijí, v mdlobách usínají.
...
Mý játra stávkují, už abych dopil.