Band

Sen

O měsíc později        

,,Bakugo co to do hajzlu děláš?!" Snažil jsem se dostat z jeho náruče ale prostě to nešlo. Posadil mě na gauč a sedl si naproti mě. ,,Chci se tě na něco zeptat Kirishimo." Čekal jsem co z něj vyjde. Díval se na mě jako na obrázek. Začal jsem být nervóznější a nervóznéjší když se na mě jen koukal.

,,Tak dělej!" Podíval se na mě vylekaně asi nečekal že na něj zařvu. ,,Fajn." Zhluboka se nadechl a vydechl. ,,Nechceš se k nám přidat?" Vykulil jsem oči a na tváři se mi oběvil lehký úsměv. ,,Přidat se jako...jako k vám? Jako do vaší kapely? Jako já?" Úsměv se mi na tváři začal zvětšovat.

,,No na kytaru hraješ opravdu úžasně. Tak jsem klukům řekl jestli se nemůžeš přidat a oni na to kývli. Teda pokud chceš." Usmál jsem se tak moc že mi byly vidět zuby. ,,Ano ano ano ano! Bakugo děkuju!" Skočil jsem radostí na něj a objal ho.

,,Takže ti nebude vadit, když se naučíš na kytaru těhle dvacet písniček?" Zasekl jsem se a na sucho polk. ,,D..Dvacet říkáš?" Kývl a já mu vytrhl z ruky papíry. ,,Děláš si ze mě srandu?" Záporně zavrtěl hlavou. ,,V nějakých budeš i zpívat..bylo by dobrý kdyby ses to naučil do týdne poté se jede na velké turné!" 

,,Ses posral? Do týdne? Tohle se mám naučit do týdne?!" Zoufale jsem si začal mlátit ty papíry o hlavu. ,,Uklidni se! Většinu skladeb umíš! Učili jsme se je spolu při tréninku jen tři neznáš." Vykulil jsem oči a projel si noty. Zasmál se.

,,Nojo jen tři neznám... a tam kde jsou zvýrazněný slova tak tak zpívám?" Kývl a já ho plácl papíry. ,,Já neumím zpívat!" Začal jsem s ním třast. ,,Nech mě! Tak co je tohle, když teda neumíš zpívat!" Pustil na jeho telefonu nějaké video.

Zaposlouchal jsem se a zjistil že ten kdo tam zpívá jsem já. Na chvíli jsem se uklidnil, když v tom mi došlo že... ,,Ty jsi mě natáčel, když jsem byl v koupelně?!" Zařval jsem. Dal jsem mu facku a to mě uklidnilo. ,,Natáčel jsem to z obýváku a jen to jak si zpíval!"

,,ou..promiň..." pohladil jsem ho po tváři.  ,,No... to se někam jezdí ne? To nebudeme jen tady že..?" Kývl a já se smutně podíval. ,,A co bude s focením? Miluju tu práci... nechci se toho jen tak vzdát..." chtěl jsem mu podat papíry se slovy že to odmítám.

,,Můžeš fotit pořád jen, když někde budete tak ne." Usmál jsem se na něj. Opět jsem ho objal. ,,Fajn jestli se ty tři blbý písničky mám naučit do týdne tak jdu hned na to!" Vstal jsem, připravil si věci a už seděl naproti němu s kytarou v rukách.

Začal jsem hrát pomalu ale, když mi bylo už jasné kde jsou jaké noty tak jsem zrychlil a začal si k tomu potichu zpívat.

Uběhlo pár hodin

Seděl jsem na židli, seděl přede mnou a upíjel kafe. ,,To...to jak jsi mě před měsícem políbil... bylo to jen kvůli tomu že jsi se se mnou chtěl vyspat?" Podíval jsem se na něj. V tu chvíli spolkl kafe. Jeho oči sklouzli k ním rtům. Natáhl ke mě ruku a palcem pohladil můj spodní ret.

Viděl jsem na něm že mě chce políbit a tak jsem chytl jeho ruku. Položil jsem mu jí na stůl. ,,Nedělej to prosím..." stekla mi slza při vzpomínce na minulost. ,,Jen chci vědět proč jsi mě políbil..."

Utřel jsem si slzu, on k sobě ztáhl svou ruku. ,,Možná to bylo alkoholem... nebo prostě chvilková slabost." Kývl jsem, zřejmě ale nečekal že se ho zeptám ještě na něco. ,,Tak proč jsi mě teď pohladil po rtech?"

,,Kirishimo já nevím..." Opět jsem jen kývl. ,,Tak... Prosím už to nikdy nedělej.." Zklonil hlavu a při tom kladně kývl. Usmál jsem se a rozešel se za ním. Objal jsem ho jak nejvíce to jde.

,,Pojď... půjdeme se podívat na nějaký super film!" Chytl jsem ho za ruku a dotáhl ho do obýváku, kde se posadil a já hledal nějaký film. ,,Znáš film Světová Invaze?" Podíval jsem se s úsměvem na něj. ,,Neznám je to dobrý film?"

Ušklíbl jsem se. ,,Pokud miluješ katastrofické filmy jako já tak je to ten nejlepší výběr!" Vesele jsem se na něj podíval. ,,Tak dobře." Radostně jsem si poskočil a zapl film. Došel jsem do kuchyně kde jsem vzal nějaké jídlo a chlupaté deky.

Došel jsem za ním, položil jídlo na stůl dal mu jednu deku a do té druhé jsem se zamotal jako zamotávají do dek čerstvě narozená miminka. Rozložil jsem gauč aby jsme se na něj vešli oba a sedl si k němu.

Položil jsem si hlavu na jeho rameno a spokojeně se díval na film.

V půlce filmu jsem začal brečet jako želva. Bakugo mě začal uklidňovat tím že mi říkal že to dobře dopadne a ono to vážně pomohlo. Přestal jsem brečet ale více se k němu přimáčkl a on mě objal.

Začali se mi zavírat oči. Na chvíli jsem se na něj podíval ale po pár minutách co jsem zavřel oči tak jsem musel usnout.

Když jsem se probudil tak jsem ležel na gauči, byla tma televize už nehrála protože se prostě vždy o půlnoci vypne pokud s ní nikdo nic dlouho nedělá. Podíval jsem se vedle sebe a málem se počůral jak jsem se lekl.

Byly vedle mě Bakuga nohy... Taky spal. Vypadal hrozně klidně... bylo divné že se nezmračil vždy se musel aspoň trochu mračit ale teď měl uvolněný obličej a trošičku mu cukali koutky do úsměvu.

Musel jsem se usmát. Přikryl jsem ho více dekou a chtěl odejít ale něco mi říkalo ať tu zůstanu a neodcházím. Ať na něj koukám celou noc. Něco mi říkalo...co když se mu něco stane a já u něj nebudu?

Jenže druhá půlka mě mi říkala ať odejdu. Říkala mi ať si jdu lehnout do svého pokoje. Říkala mi co, když se probudí a bude mi chtít ublížit? Říkala mi proč se s ním tak bavím? Proč věřím že mi nic neudělá?

Zavřel jsem oči abych nad ničím takovým nepřemýšlel. Lehl jsem si a Po chvíli znova usnul v domnění že se probudím ráno ale nestalo se tak.

Sen 

,,Nech mě!" Zařval jsem na celý byt, když mi sundaval boxerky. ,,Nešahej na mě!" Sundal mi boxerky a ušklíbl se. ,,Nech mě být!" Vyjekl jsem, když si rozepínal pásek u kalhot.

,,Ne!" Najednou jsem ucítil hroznou bolest, která mi projela tělem. ,,Ne ne ne ne ne ne!" Začal jsem se cukat a chtěl do něj kopnout jenže se vždy vyhnul.

,, Bakugo Prosím prosím prosím prosím....!"

Konec snu

Někdo se mnou cukal ze strany na stranu a to mě probudilo. ,,Kiri noták probuď se!" otevřel jsem prudce oči a podíval se na něj. On... On se o mě bál? Proč se bojí? To co se odehrávalo před chvílí byl jen sen?

Donutil mě se posadit. Šáhl jsem si na tváře, byly celé mokré a bolel mě krk. ,,Co se stalo?" Díval jsem se na něj.

,,Křičel jsi ze spaní ať na tebe nešahám.. Prosil si mě... plakal a křičel jsi jako o život. Když jsem se snažil tě probudit tak jsi mě párkrát kopl do břicha.. jsi v pořádku?" 

Prudce jsem ho objal. ,,Promiň promiň nechtěl jsem tě kopnout!" Taky mě objal. Uklidňovalo mě to... před chvílí se mi zdálo o tom jak ho prosím aby přestal ale teď chci aby mě objímal pořád...

,,Slibuju že se ti už nic takového zdát nebude.." chytl mě za tváře a usmál se na mě. Usměv jsem mu vrátil.

Pohladil mě po tvářích a já ho znova objal.....

Ahojky! Kdo tu stihl ještě dnes vydat kapitolu?😂 no doufám že se vám kapitola líbila!❤