Band

Dešťové mraky

Díval jsem se na černovlasého muže. Měl na tváři přesně ten úšklebek který jsem z celého svého srdce nechtěl už vidět. ,,Nečekal jsem že si přebarvíš vlasy na červeno." Zamračil jsem se na něj protože mi neodpověděl na otázku.

,,Ptám se tě naposledy. Co tu děláš?" Podíval jsem se za sebe. Všiml jsem si že Baku zavírá okna. Srovnal jsem utěrku ale přitom se pořád díval na něj.

,,To nemůžu vidět svého syna?"

Zklonil jsem hlavu. Začal jsem srovnanou utěrku všelijak mačkat. "Tak už jsi mě viděl... můžeš jít." ,,Ale to bych si svého syna neužil." Chtěl na mě sáhnout ale uhnul jsem. V tu chvíli jsem ucítil doteky na bocích. Podíval jsem se za sebe a byl to Baku s utěrkou na hlavě.

,,Kdo to je?"  zašeptal vedle mého ucha. Více jsem se na něj nalepil a podíval se na otce. ,,Takže i přes to všechno úsilí co jsem ti věnoval máš v bytě kluka, který tě objímá?"  zamračil se a dal mi silnou pěstí do břicha. Chytl jsem se za  břicho a steklo mi pár slz.

Baku mě pustil, došel za ním a dal mu pěstí do tváře. ,,Nikdo neříkal aby jsi mu dal pěstí dědo." Dal mu znova pěstí. ,,Baku stačí." Podíval se na mě a poté na potlučeného otce co stál na chodbě. Zabouchl dveře a došel za mnou.

,,To byl tvůj fotřík?" Kývl jsem a on mě vzal do náruče. Došel se mnou do obýváku kde mě položil na už složený gauč. Vyhrnul mi triko a pohladil mi břicho. ,,To bude v pohodě." Zaskučel jsem když trochu zatlačil na místo kde mi dal otec pěstí.

,,Kiri byl jsi nedávno na operaci... trefil se přesně tam kam by neměl."  Znova mě pohladil po břiše a triko následně stáhl. ,,Když tě bude to břicho bolet hodně tak mi to prosím řekni." Kývl jsem a objal ho. ,,Já... já myslel že mě nenajde.." pohladil mě po zádech.

,,On...ubližoval ti hodně? Jestli to nechceš říkat tak neříkej..." pousmál jsem se. Je hrozně hezké jak se o mě stará a bojí se ale někdy to až moc přehání. Bezeslova jsem se postavil před něj. Sundal jsem si pomalu kalhoty, které schovávali jizvičky. Jizvičky byly po celé vnitřní straně pravého stehna.

,,Típal o mě cigarety..." oblékl jsem si kalhoty a sedl si vedle něj. ,,Ale už je to v pohodě." Usmál jsem se a objal ho. Po chvílce začali kapky vody bouchat do oken. Dělali cestičky dolů kde se spojili.

Chytl mě za ruku a rozběhl se ven z bytu. Běželi jsme po schodech tak rychle že jsem se bál že spadnu. Venku už lilo jako z konve chtěl jsem se jít schovat ale v tu chvíli mě Bakugo stáhl za ním. Rychle jsem ho objal a díval se kolem sebe.

,,Pojď za mnou." Chytl mě znova za ruku a šel se mnou mě neznámo kam. Došli jsme úplně promočení do parku kde nebyl ani človíček. Lehl si na trávu a mě stáhl k sobě. ,,Baku tohle je špatný nápad budeme nemocný." Pohladil mě po tváři a ukázal na nebe.

Podíval jsem se tedy na nebe a začal se usmívat. Dešťové Mraky které byly zbarvené do tmavě modra a šeda byly nad stromy. Vítr rozhýbává koruny stromů ze, kterých padají květy.

Přestal jsem úplně vnímat že prší. Podíval jsem se na Bakuga co ležel vedle mě a fotil si mě. Nebránil jsem se a ještě se usmál.

Přitulil jsem se k němu a díval se jak na něj tak na květy co odfoukával vítr s pozadím modrých a šedých mraků. ,,Líbí?" Kladně jsem desetkrát za sebou kývl. ,,Moc! Je to nádherný!"

          -----Uběhlo pár hodin---

Uviděl jsem blesk a chytl rychle Bakugovu ruku. ,,Pojďme domů.." vstal a vzal mě do náruče. Rozešel se se mnou domů a já si schoval hlavu prorože mě děsí blesky.

Došli jsme domů kde mě postavil Baku na zem v koupelně. Napustil vanu a já se na něj jen díval. ,,Neboj já už jdu." Usmál se a byl na odchodu. V tu chvíli jsem ho chytl za ruku a podíval se na zem. ,,Nechoď..." zašeptal jsem.

Usmál se na mě a sundal si triko. Díval jsem se na něj tak dlouho že za mnou přišel a dal jednu ruku pod mé triko. Pohladil mě na břiše a pomalu mi sundal triko. Začal jsem se červenat. Sundal si kalhoty a pomalu začal sundavat i ty moje.

Políbil mě a po sundání kalhot mě posadil na sušičku. Dal jsem si nohy kolem jeho pasu a položil ruce na jeho tváře. Ucítil jsem jak jeho ruka jede po mém boku dolu a zastavil se u lemu mích boxerek. Znova mě políbil a začal mi boxerky sundavat.

,,Baku voda..."

Začal jsem se smát, když rychle zavíral kohoutek aby už netekla voda. Znova za mnou přišel ale to jsem už seskočil ze sušičky. ,,Dej mi prosím ještě čas.." otočil jsem se k němu zády a sundal poslední kus oblečení. Vlezl jsem do vody plné pěny do koupele a začal přemýšlet.

Prudce mě posunul dopředu a sedl si za mě. Opřel jsem se zády o jeho hruď a usmál se.

               -----uběhla hodina-----

Hledal jsem už v oblečení na spaní nějaký film na, který by jsme se mohly podívat. ,,Nevíš jak se mají kluci? Dlouho tu nebyly a vystupovat budeme až za měsíc.." konečně jsem našel nějaký dobrý film a tak jsem ho pustil. Lehl jsem si k němu na gauč hned potom co jsem zhasl světlo.

,,Deku s půlencem tě taky zajímají?" Zasmál jsem se a kývl. ,,Deku říkal něco o lázních... a Denki se Shinsem se rozhodli jet někam na hory." Uslyšel jsem zvonek a tak jsem se otráveně postavil. ,,Taky by jsme mohli někam jet a nebýt jen doma."

,,Dobře tak někam pojedeme." Usmál jsem se a políbil ho. Rozešel jsem se ke dveřím. ,,Kdo by mohl takhle večer otravovat?" Podíval jsem se na hodiny, které ukazovali jedenáct večer. Začal jsem hledat klíčky.

,,Baku nevíš kde mám klíčky?!" Začal jsem klíčky hledat i v hromadě oblečení co tu u dveří byla ale nebyly tu. ,,Myslím si že byly na lince!" Plácl jsem se do čela. ,,Jasně!" Rozešel jsem se do kuchyně kde na mě čekali na lince klíčky.
Vzal jsem klíčky a vrátil se ke vchodovým dveřím. Odemkl jsem a otevřel oči. Opět tam stál...

Začal jsem se klepat, když jsem si všiml co drží v ruce......

Ahojky! Je tu další kapitola! Celý den jsem se snažila kapitolu napsat ale dopadla jsem jí až teď. Doufám že se kapitola líbila!

Tak hrozně pěkně jsem kapitolu ukončila že? No nemáte zač!😅❤