Louka

431 23 20
                                    

Podíval jsem se na modrovlasého chlapíka co mával na Katsukiho. Nevěděl jsem kdo to je jediný co jsem věděl bylo to že se zná s Bakugem. ,,Dlouho jsme se neviděli!" Došel za náma další a ten měl zvláštně zjizvené tělo.... oni oba měli jizvy...

,,Ou ty tu nejsi sám?" Podívali se na mě. Začali se usmívat a podívali se na sebe. Baku vedle mě si jen povzdechl. ,,Kiri tohle je Shigaraki a ten vedle něj je Dabi..." zvedl jsem jedno obočí. ,,To jsou jejich jména?" Podíval jsem se na ně.

,,Ne přezdívky. Jsou to mí bývalý spolužáci." Řekl otráveně. Usmál jsem se podal si s nima ruku a opět si stoupl blíže k Bakugovi. ,,Hele Bakugo nechceš s náma zajít pozítří pokud tady budete do baru kousek odsud?" Baku se už připravoval říct že nikam nepůjde a tak jsem místo něj začal mluvit já.

,,Půjde moc rád. Nemůžeš být přece pořád se mnou Baku." Usmál jsem se na něj ten se na mě jen otráveně podíval a ty dva o něco veselejší odešli. Došli jsme konečně do našeho pokoje. ,,Chceš vyrazit teď nebo až zítra?" objal jsem ho. ,,Vadilo by kdyby zítra?" Záporně jsem zakýval hlavou.

-----Druhý den touhle dobou-----

,,Pojď! Ukážu ti své bývalé oblíbené místo." Držel jsem ho za ruku a šel pomalou chůzí. Pomalu ale jistě jsme sem došli. ,,Pořád to tady je... líbí?" Podíval jsem se na něj. Měl otevřenou pusu dokořán a v jeho očích byl vidět úžas. ,,Kiri to je nádherný!"

Dívali jsme se na louku plnou květin jakékoli barvy od bílé až k rudé. Květiny byly tak u sebe že nebyla vidět tráva. Byl tu jeden velký strom, který dělal hezký stín a v dálce byly vidět další úplně stejné louky. Ale takhle louka byla vyjímečná. Protékal tu malý potůček. Byl průhledný jako nové čisté sklo.

Rozešel jsem se s Bakugem ke stromu. Posadil jsem se před strom o který jsem se poté opřel. Baku se posadil vedle mě. Přitulil jsem se k němu. ,,Ta dlouhá cesta za tohle stála." Usmál jsem se a vytáhl si foťák. Vyfotili jsem nás a poté vyfotil samotnou louku. ,,Proč jsi vůbec chodil až sem?"

Podíval se na mě a pohladil mě po tváři. ,,Utíkal jsem často před otcem a on sem nechodil protože to je daleko..." Usmál jsem se na něj a políbil ho.

Leželi jsme tu dost dlouho. Vůbec jsem si to neuvědomil a najednou se na nebi oběvily hvězdy. Nebyl jsem vůbec unavený ale i tak jsem už chtěl jít zpět.

Vstal jsem a podíval se na Bakuga co taky vstával ale o dost pomaleji. ,,Pojď až přijdeme na pokoj udělám něco k jídlu." Usmál jsem se na něj vzal ho za ruku a šli jsme směr na hotel. Cesta trvala asi dvacet minut ale konečně jsme došli do hotelového pokoje. Zamkl jsem dveře, otočil se a uviděl Bakuga jak na mě kouká jako robot.

,,Baku? Děje se něco? Nejsi moc unavený? Jestli jo tak se jdi osprchovat a jdi spát já s jen najím a při...." najednou se oběvil u mě. Namáčkl jsem se na zeď za sebou a čekal co udělá. Chytl mě za ruku a ladně mě k sobě přitáhl. ,,Máš zadek od trávy."

Zvedl jsem jedno obočí. Chtěl jsem si očistit tedy rukou kalhoty ale on byl rychlejší. Zmáčkl mi zadek tak hodně že jsem musel jeknout. ,,Baku j..á si nemyslím že se takhle čistí zadek od trávy a navíc si ho můžu vyčistit sá.." opět jsem nedořekl slovo protože mi zadek zmáčkl ještě více. Ne že by to nebylo příjemný jen... nikdy to ještě neudělal.

Naznačil mi ať na něj skočím. Učinil jsem tak a on mě chytl za zadek abych nespadl. Políbil mě a rozešel se se mnou do místnosti s postelí. Položil mě na postel a najednou byl nade mnou. Tělo jsem měl uvolněné jako, když se chystám spát. ,,Ba..ku" díval jsem se mu do očí. Sklonil se ke mě a políbil mě.

(Po přečtení této závorky bude část, která se nemusí líbit některým lidem. Pro uchyláčky co na tuhle chvíli čekali jen čtěte dál! 😂)

Nevím jak se to stalo ale byly jsme najednou oba bez trika a Baku neměl ani kalhoty. Ucítil jsem jak mi na holém břiše jede ukazováčkem až k lemu kalhot. Jenže on jel pořád dál a zastavil se na místě kde mě to donutilo zavzdychat.

Ušklíbl se a začal mi sundavat pomalu kalhoty. Kalhoty skončili na zemi a já začal mít strach. Nespal jsem v životě s nikým koho jsem miloval... co když to bude úplně stejné jako s mím otcem? Surový a jen pro uspokojení jeho? Ne...on takový není!

Na tváři se mi oběvil smutný výraz, když si toho všiml tak se usmál. Políbil mě a začal mi dávat malé pusinky po těle. Tentokrát místo kalhot jsem na sobě měl jen boxerky a on místo ukazováčku měl rty. Chvíli jsem se na něj se strachem díval ale po chvíli jsem se uklidnil a položil si uvolněně hlavu na polštář a zavřel oči.

Šáhl mi na stehna a jazykem začal přes boxerky hladit mou chloubu. Slastně jsem zakňučel. Ucítil jsem jeho rty na těch mích a taky začal cítit jak mi sundavá boxerky. Než jsem stihl něco říct mé boxerky letěli vzduchem. Zasekl jsem se a dostal znova strach. Ale tentokrát jsem věděl že ten strach jen tak nezmizí.

Dal mi do úst prsty a já je začal všeljak cucat a lízat. Prsty najednou zmizeli a opět se mích rtů dotkli ty jeho. Začal se rty pohybovat. Zvedl jsem nohy, které jsem položil na jeho záda. Nohy se mi začali třást. Jednu ruku co ho držela za tvář jsem přemístil na prostěradlo, které jsem pomalu chytil.

Kousl mě do rtu a v tu chvíli jsem ucítil jeden prst jak do mě vniká. Chytl jsem křečovitě prostěradlo hned jak jsem cítil další dva prsty. Začali mi téct slzy. Nebyly to slzy bolesti i když to bolelo celkem dost ale byly to slzy strachu, který ze mě chvílema opadal a chvílema se vracel. Prostěradlo jsem drtil v ruce do doby než mi to bylo příjemné.

Začal prsty pomalu kroutit a já se začal uvolňovat. Poté ale prsty zmizeli a já ucítil prázdnotu. ,,Chceš to mít rychle za sebou nebo pomalu." Otevřel jsem oči. Díval se na mě starostlivě ale úsměv mu nechyběl. ,,Cože? Počkej Baku nechceš to ještě nech..." nedořekl jsem to a ucítil hroznou bolest.

Chytl jsem opět křečovitě prostěradlo. Ale tentokrát jsem omylem zaryl nehty do jeho ruky. Snažil jsem se popadnout den a on mi utíral slzy. Rychle jsem dal ruku z té jeho a díval se mu do očí. ,,Já tě vážně zabiju!"

,,Pokud mě zabiješ ty tak mi to nevadí."

Můžete číst (i když to budou jen věty jako vždy co dávám na konci 😂)

Ahojky! Je tu další kapitola! To jsem rychlá najednou že?😂 jinak! Sice tahle kapitola neskončila tak napínavě jako ty předtím ale nemusíte se vůbec bát příběh zcela nekončí!❤ tak já se s váma loučím!❤

Band Kde žijí příběhy. Začni objevovat